Jde o celkem odladěnou a spolehlivě funkční podobu. Proti základu je osazeno laminátové plato ALS (není nutné), tuningový držák motoru Nanda, pastorek ALS a větší 40z hnací kolo Nanda. Obuty jsou mechovky ALS nasazené na původních discích ze stavebnice.
neděle 9. prosince 2007
sobota 8. prosince 2007
Nový kabátek pro XRAY M18
Dospěl jsem k závěru, že si můj letitý XRAY zaslouží náhradu za svou omlácenou původní karosérii. Volba padla na ultralehkou karosérii Honda Accord.
Labels:
Modelařina,
RC auta
středa 5. prosince 2007
Pár poznámek k NRX-18
V poslední době vzbudil na autíčkářských diskusích určitý rozruch podvozek Nanda NRX-18 pro kategorii 1:18 onroad. Podvozek přirozeně zaujal svou cenou, kdy je standardní cena při koupi v ČR něco pod 1600 korun, navíc se ale v objevily akční ceny, kdy je nyní stejný podvozek k mání od Conrada za pouhých 30 Euro (pro milovníky nadávek na české prodejce ale upozorňuji, že
jde opravdu o akci, standardní cena je 50 Euro, což se od ceny v ČR už tak moc neliší).
Po počátečním nadšení následovala jistá až snad frustrace, kdy uživatelé NRX-18 upozornili na některé problémy z praxe, ovšem někdy to "zklamání" vede až k druhému extrému, kdy se Nanda odsuzuje. Pravda je ale jako obvykle někde uprostřed a jelikož jsem vlastníkem jak NRX-18, tak XRAY M18, tak si snad mohu dovolit to trochu shrnout.
Co je opravdu vadou NRX-18?
Hlavní kix je u pohonu. Nanda má v ceně motor - klasický stock 180, kterému není co vytknout, můj kus už má najeto přes dvě hodiny čistého času a prostě funguje. Bohužel je ale v dodávce velmi nevhodný (příliš těžký převod) a navíc nepřesný pastorek a motor je uchycen v držáku, který nemá žádnou možnost nastavení polohy a tedy ani zubové vůle. Nemá cenu to okecávat - NRX-18 po vybalení z krabice prostě NEJEDE - motor je přetížen a mě se navíc pastorek doslova roztrhl. Je to velká chyba, k řešení je třeba pořídit jiný pastorek (cca 17z, hodí se jak od XRAYe, tak kovový ALSracing) a k jeho použití je nutno vyřešit držák motoru. Držák motoru lze různě vyřešit po domácku skoro zdarma, při koupi nového lze použít standardní držák XRAY (280 korun) nebo koupit kovový přímo od Nandy (skoro 500). Investice do pastorku a držáku je zkrátka nutná a kolísá od cca 150 korun za pastorek ALS a domorobo držák po skoro 800, pokud by se koupil kovový držák a celá sada pastorků XRAY.
Co až tak docela vadou není?
Výše uvedený je vážný problém, ale popravdě vlastně jde o jedinou NEZBYTNOU investici. Původně to vypadalo, že bude nutné koupit tzv. Wheel connector pro možnost změny obutí, ukázalo se alo, že dodané disky jsou hladké, takže na ně lze bez problému nandat mechovky třeba od ALS, investice je tedy už jen volitelná. Vyloženou fámou jsou pak námitky proti diferenciálům, ty jsou zhruba rovnocenné těm ze základního provedení M18, dokonce možná lepší. Toto vzniklo tak, že jeden uživatel zmínil dojem, že jede NRX-18 s diferenciály XRAY tišeji a o něco lépe, což přirozeně je možné, ale to neznamená, že je tato změna nutná! Podobné je to i s dalšími doplňky, autu jistě prospěje třeba laminátové horní plato pro NRX od ALS (cca 150,-), ale to už jsme u vylepšování, ne u základu.
V čem bych NRX-18 dokonce dal před M18?
Srovnám-li NRX-18 s mým M18, tak se M18 jeví o dost lépe. Jenže je třeba obratem dodat,že mám M18 poměrně "vytuněnou" a v dost detailech se blížící k současné M18 PRO, což už je cenově jinde. Porovnám-li s "holým" M18, tak je nutno říct, že Nanda dává v základu víc možností nastavení - u M18 je třeba přikoupit dodatečné díly. Tuhost šasi je tak asi stejná, připadá mi ale, že Nanda docela hodně "ztuhne" po použití laminátového horního patra (je širší). Pak je určitě tužší než M18 v základu a cena patra je přitom jen cca 150 korun, vyztužení M18 vyjde dráže. Pokud chceme navíc jezdit v kategorii stock, která se v poslední době dost rozmáhá, tak potěší i motor v ceně u NRX - je to taky pár stovek k dobru... Sečteno a podtrženo je podle mě NRX-18 po doplnění díly za cca 700 korun (cena tedy při standardním nákupu do 2300) celkem rovnocenná a v detailech možná i lepší než M18 v základním provedení, kde je cena po přidání stock motoru asi 3200 - není to zas tak zanedbatelný rozdíl, který se navíc při využití aktuální akční ceny Conrada dál zvedne. Myslím si, že se od XRAYe víc vyplatí dražší verze PRO, kterou lze brát jako podvozek bez větších limitů a při uvedení NRX-18 na jeho úroveň cena vzroste taky na skoro 5000 korun, což je rozdíl proti M18 PRO celkem zanedbatelný.Pro začátečníka se zájmem o ježdění se stock 180 ale NRX-18 bez váhaní doporučím, podmínkou ale je, že mu bude mít kdo poradit s úvodním nastavením...
Celkem vzato mi tedy hodnocení vychází dost střízlivě - doporučuji nebrat moc vážně výkřiky, že Nanda je k ničemu, zrovna tak bych se ale nepodepsal ani pod názor, že jde o smrtící ránu pro XRAY M18, skutečnost opravdu tak moc vyhrocená není!
jde opravdu o akci, standardní cena je 50 Euro, což se od ceny v ČR už tak moc neliší).
Po počátečním nadšení následovala jistá až snad frustrace, kdy uživatelé NRX-18 upozornili na některé problémy z praxe, ovšem někdy to "zklamání" vede až k druhému extrému, kdy se Nanda odsuzuje. Pravda je ale jako obvykle někde uprostřed a jelikož jsem vlastníkem jak NRX-18, tak XRAY M18, tak si snad mohu dovolit to trochu shrnout.
Co je opravdu vadou NRX-18?
Hlavní kix je u pohonu. Nanda má v ceně motor - klasický stock 180, kterému není co vytknout, můj kus už má najeto přes dvě hodiny čistého času a prostě funguje. Bohužel je ale v dodávce velmi nevhodný (příliš těžký převod) a navíc nepřesný pastorek a motor je uchycen v držáku, který nemá žádnou možnost nastavení polohy a tedy ani zubové vůle. Nemá cenu to okecávat - NRX-18 po vybalení z krabice prostě NEJEDE - motor je přetížen a mě se navíc pastorek doslova roztrhl. Je to velká chyba, k řešení je třeba pořídit jiný pastorek (cca 17z, hodí se jak od XRAYe, tak kovový ALSracing) a k jeho použití je nutno vyřešit držák motoru. Držák motoru lze různě vyřešit po domácku skoro zdarma, při koupi nového lze použít standardní držák XRAY (280 korun) nebo koupit kovový přímo od Nandy (skoro 500). Investice do pastorku a držáku je zkrátka nutná a kolísá od cca 150 korun za pastorek ALS a domorobo držák po skoro 800, pokud by se koupil kovový držák a celá sada pastorků XRAY.
Co až tak docela vadou není?
Výše uvedený je vážný problém, ale popravdě vlastně jde o jedinou NEZBYTNOU investici. Původně to vypadalo, že bude nutné koupit tzv. Wheel connector pro možnost změny obutí, ukázalo se alo, že dodané disky jsou hladké, takže na ně lze bez problému nandat mechovky třeba od ALS, investice je tedy už jen volitelná. Vyloženou fámou jsou pak námitky proti diferenciálům, ty jsou zhruba rovnocenné těm ze základního provedení M18, dokonce možná lepší. Toto vzniklo tak, že jeden uživatel zmínil dojem, že jede NRX-18 s diferenciály XRAY tišeji a o něco lépe, což přirozeně je možné, ale to neznamená, že je tato změna nutná! Podobné je to i s dalšími doplňky, autu jistě prospěje třeba laminátové horní plato pro NRX od ALS (cca 150,-), ale to už jsme u vylepšování, ne u základu.
V čem bych NRX-18 dokonce dal před M18?
Srovnám-li NRX-18 s mým M18, tak se M18 jeví o dost lépe. Jenže je třeba obratem dodat,že mám M18 poměrně "vytuněnou" a v dost detailech se blížící k současné M18 PRO, což už je cenově jinde. Porovnám-li s "holým" M18, tak je nutno říct, že Nanda dává v základu víc možností nastavení - u M18 je třeba přikoupit dodatečné díly. Tuhost šasi je tak asi stejná, připadá mi ale, že Nanda docela hodně "ztuhne" po použití laminátového horního patra (je širší). Pak je určitě tužší než M18 v základu a cena patra je přitom jen cca 150 korun, vyztužení M18 vyjde dráže. Pokud chceme navíc jezdit v kategorii stock, která se v poslední době dost rozmáhá, tak potěší i motor v ceně u NRX - je to taky pár stovek k dobru... Sečteno a podtrženo je podle mě NRX-18 po doplnění díly za cca 700 korun (cena tedy při standardním nákupu do 2300) celkem rovnocenná a v detailech možná i lepší než M18 v základním provedení, kde je cena po přidání stock motoru asi 3200 - není to zas tak zanedbatelný rozdíl, který se navíc při využití aktuální akční ceny Conrada dál zvedne. Myslím si, že se od XRAYe víc vyplatí dražší verze PRO, kterou lze brát jako podvozek bez větších limitů a při uvedení NRX-18 na jeho úroveň cena vzroste taky na skoro 5000 korun, což je rozdíl proti M18 PRO celkem zanedbatelný.Pro začátečníka se zájmem o ježdění se stock 180 ale NRX-18 bez váhaní doporučím, podmínkou ale je, že mu bude mít kdo poradit s úvodním nastavením...
Celkem vzato mi tedy hodnocení vychází dost střízlivě - doporučuji nebrat moc vážně výkřiky, že Nanda je k ničemu, zrovna tak bych se ale nepodepsal ani pod názor, že jde o smrtící ránu pro XRAY M18, skutečnost opravdu tak moc vyhrocená není!
Labels:
Modelařina,
RC auta
neděle 4. listopadu 2007
Mipa Mini cup
V sobotu jsem byl po dlouhé době na závodech RC aut. V tuto chvíli jsem moc líný na psaní nějakého povídání, už jsem ale zpracoval obsáhlou galérii fotek - najdete ji zde...
Labels:
Modelařina,
RC auta
středa 17. října 2007
Grafy z Horní Branné
Tak pro zajímavost dvoje data z Unilogu ze soutěže, zmíněné v předchozím příspěvku.
Nejprve druhý let, tam je hezky vidět, že i v celkem mizerném vzduchu se dá chytit i těsně nad zemí a let ještě slušně protáhnout. To jsou ty zmíněné F3K zvyky - i pár metrů nad zemí má smysl zabojovat!
Poslední let je pak ukázka divočiny nahoru, dolů a až poměrně těsně nad zemí mírná nulka... Jak vidno, ani velmi slušná výška po motorovém letu by sama o sobě nestačila, nebýt trochy manévrování a hledání lepšího vzduchu.
Nejprve druhý let, tam je hezky vidět, že i v celkem mizerném vzduchu se dá chytit i těsně nad zemí a let ještě slušně protáhnout. To jsou ty zmíněné F3K zvyky - i pár metrů nad zemí má smysl zabojovat!
Poslední let je pak ukázka divočiny nahoru, dolů a až poměrně těsně nad zemí mírná nulka... Jak vidno, ani velmi slušná výška po motorovém letu by sama o sobě nestačila, nebýt trochy manévrování a hledání lepšího vzduchu.
Labels:
Modelařina,
RCEJ
sobota 13. října 2007
Rozloučení se sezónou RCEJ
Se sezónou RCEJ jsem se rozloučil dnes v Horní Branné a to dokonce vítězně... Hodně zajímavá soutěž s extrémně komplikovanými termickými podmínkami - poměrně vítr, turbulence za lesem - žádná legrace. Můj "hybrid" ale létá prostě dobře, to se nedá okecat, slabinou byl dnes pouze pilot - kdybych nepřistával s prominutím jako naprostý idiot, tak jsem vyhrál poměrně drtivým rozdílem, takhle to bylo jen tak tak...
Za co bych ale naopak docela pochválil je fakt, že u mě pořád docela dobře fungují staré F3K návyky. V podstatě mě zachránily hned ve dvou kolech - v prvním kole jsem se chytil do stoupáku snad jen 15 metrů nad zemí a z této výšky jsem přidal k tragicky vypadajícímu letovému času skoro 2 minuty, v dalším kole zase zafungoval reflex na úzkou silnou bublinu - v asi 40ti metrech jsem letadlo nekompromisně postavil na ucho do extrémně utažené středící zatáčky a letěl do výšky jak ve výtahu - také to hodně pomohlo. Asi budu muset oživit mého Sharka F3K a zase vyrazit na pár soutěží házedel - opravdu to má mimořádně kladný vliv na nácvik termických manévru v menších výškách - velmi doporučuji!!!
Co dodat k RCEJ? V sezóně 2007 jsem letěl 4 soutěže klasické a 1 "polooficiální" na Písnici. Bral jsem 2 vítězství a 1 třetí místo, to není zas tak špatné na to, že mám pouze jeden model navržený čistě intuitivně bez přípravy a ani tréningu jsem tak moc nedal. Myslím si, že v sezóně 2008 budu s touto kategorií pokračovat, soutěže mi přijdou docela zábavné a člověk opravdu musí něco naplachtit, je to docela výzva.
Za co bych ale naopak docela pochválil je fakt, že u mě pořád docela dobře fungují staré F3K návyky. V podstatě mě zachránily hned ve dvou kolech - v prvním kole jsem se chytil do stoupáku snad jen 15 metrů nad zemí a z této výšky jsem přidal k tragicky vypadajícímu letovému času skoro 2 minuty, v dalším kole zase zafungoval reflex na úzkou silnou bublinu - v asi 40ti metrech jsem letadlo nekompromisně postavil na ucho do extrémně utažené středící zatáčky a letěl do výšky jak ve výtahu - také to hodně pomohlo. Asi budu muset oživit mého Sharka F3K a zase vyrazit na pár soutěží házedel - opravdu to má mimořádně kladný vliv na nácvik termických manévru v menších výškách - velmi doporučuji!!!
Co dodat k RCEJ? V sezóně 2007 jsem letěl 4 soutěže klasické a 1 "polooficiální" na Písnici. Bral jsem 2 vítězství a 1 třetí místo, to není zas tak špatné na to, že mám pouze jeden model navržený čistě intuitivně bez přípravy a ani tréningu jsem tak moc nedal. Myslím si, že v sezóně 2008 budu s touto kategorií pokračovat, soutěže mi přijdou docela zábavné a člověk opravdu musí něco naplachtit, je to docela výzva.
Labels:
Modelařina,
RCEJ
pátek 12. října 2007
Je na čase představit mého mazlíčka
Jmenuje se Surprise 15, má 2200mm rozpětí, 36 dm2 plochy a motor NEU F5F s ní při příkonu od 1400W nahoru velmi slušně cvičí :-)
Labels:
elektro,
Modelařina
neděle 7. října 2007
První test 2,4GHz FASST
Před pár dny mi dorazila nová hračka - Futaba 6EX 2,4GHz. Tentokrát to není pro mě, ale pro syna, potřeboval jsem pro něj nějakou jednoduchou počítačovou soupravu, kterou unese a tak jsem to spojil s testem nové technologie.
V neděli s tím syn odlétal celou soutěž RCEN s modelem Filip 400. Stručně řečeno bez potíží, na rovinu ale říkám, že nešlo o nějak extrémní podmínky. Já sám létal se Surprise 15 řízenou běžnou 35MHz daleko dále a taky bez jediného záškubu, takže to prosím nikdo neberte ve smyslu, "jak je to wifi super a klasika na nic"!! Každopádně ale základní funkčnost pro dosah ve vzduchu do cca 400-500m je ověřena, časem dojde i na divočejší testy.
Co se týče vlastní soupravy, tak je to docela hezké rádio, byť samozřejmě poměrně jednoduché. Upozorňuji ale, že 6EX 2,4GHz nemá (naštěstí) programově nic moc společného se známou 6EXA - má o volný mix víc a navíc jsou mixy víc ovlivnitelné, takže se dá elektrovětroň odladit docela hezky. Celkem nemám co vytknout, mohlo by to umět o trochu více, nicméně vše, co sliboval manuál, souprava splňuje, nenašel jsem žádný zádrhel.
Nicméně ale přeci jen jedna negativní poznámka - montáž přijímače resp. jeho antén do hotlineru opravdu bude problém, mají-li být antény ve vhodném úhlu vůči sobě, aby se minimalizovalo riziko výpadku. Příležitostně uvedu fotku instalace v Filipu 400 - i tady to je jistý kompromis a přitom v modelu je na elektrovětroň docela dost místa - tohle asi problém bude.
V neděli s tím syn odlétal celou soutěž RCEN s modelem Filip 400. Stručně řečeno bez potíží, na rovinu ale říkám, že nešlo o nějak extrémní podmínky. Já sám létal se Surprise 15 řízenou běžnou 35MHz daleko dále a taky bez jediného záškubu, takže to prosím nikdo neberte ve smyslu, "jak je to wifi super a klasika na nic"!! Každopádně ale základní funkčnost pro dosah ve vzduchu do cca 400-500m je ověřena, časem dojde i na divočejší testy.
Co se týče vlastní soupravy, tak je to docela hezké rádio, byť samozřejmě poměrně jednoduché. Upozorňuji ale, že 6EX 2,4GHz nemá (naštěstí) programově nic moc společného se známou 6EXA - má o volný mix víc a navíc jsou mixy víc ovlivnitelné, takže se dá elektrovětroň odladit docela hezky. Celkem nemám co vytknout, mohlo by to umět o trochu více, nicméně vše, co sliboval manuál, souprava splňuje, nenašel jsem žádný zádrhel.
Nicméně ale přeci jen jedna negativní poznámka - montáž přijímače resp. jeho antén do hotlineru opravdu bude problém, mají-li být antény ve vhodném úhlu vůči sobě, aby se minimalizovalo riziko výpadku. Příležitostně uvedu fotku instalace v Filipu 400 - i tady to je jistý kompromis a přitom v modelu je na elektrovětroň docela dost místa - tohle asi problém bude.
Labels:
elektro,
Himodel,
Modelařina,
RC vybavení
pondělí 24. září 2007
Trochu ostřeji k pravidlům a vůbec budoucnosti RCEJ
Tento příspěvek jsem napsal hned po soutěži v Hořicích, ale nakonec jsem zveřejnění odložil - je mi jasné, že dost lidí naštve a tak jsem to chtěl nechat odležet, abych vyloučil vliv aktuálního afektu či něčeho takového. Ale i po víc než týdnu si myslím, že by toto nemělo zapadnout a tak to po jistých úpravách přece jen pouštím ven...
V Hořicích bylo sice zajímavé létání, do rozpaků mě ale uvedla debata o pravidlech... Že byly smeteny ze stolu všechny návrhy na změnu by ještě nebylo nejhorší - neodsouhlasení přepočtu na skupiny je sice dost průser, který nás bude pronásledovat i do budoucna, ale možná lépe neměnit, než přijmout některé "geniální" návrhy. Otrávila mě spíš "argumentace", která tam padala. Doslechl jsem třeba, že to je levná kategorie pro ty, kdo mají na motor jen 150 korun a ne tisíc.
Proboha, jak může někdo něco takového říct vážně??? Pohonná jednotka pro RCEJ stojí cca 1000 korun - 800 korun převodovka, 150 korun motor, motory utahám za sezónu minimálně dva, ale spíš tři. Takže tato "levná" kategorie mě přijde na jedné pohonné jednotce na cca 1100 korun, pro srovnání RCEN či RCEO mohu létat bez jakéhokoli výkonnostního handicapu třeba s čínským "Axíkem" za 27USD, jehož životnost je proti S400 skoro neomezená. Situace je v praxi ještě horší, protože do RCEN asi nejspíš vezmu nějakou doporučenou vrtuli a dál to neřeším, zatímco cenu listů, které jsem už postupně nakoupil k optimalizaci pohonu v RCEJ raději ani nebudu psát :-( Opravdu, levná kategorie, jenže on to dotyčný asi myslel vážně, komičnost tomu dodává ještě to, že to o 150 korun za motor opakoval člověk, létající s náročným kompozitovým modelem...
Na podobné úrovni byly i argumenty proti přepočtu skupin - námitku pořadatelů proti pracnosti beru, to je OK (byť dost přehnané), ale jak mám být v klidu při výkřicích z pléna, že lidé nemají na druhý pár krystalů? Letos jsem zrovna "hromádku" krystalů z Hradce kupoval, cena je přesně 110 korun za kus, takže pár mě přijde na 220 korun. Možná jsem asociální, ale to je opravdu někdo v situaci, že sice soutěže objíždět může, ale 220 korun za pár krystalů je moc??
Nevím, asi jsem fakt zhýčkaný, ale toto uvažování je mi cizí. A pak se v jedné reportáži na internetu dočtu cosi ve smyslu, jaká je škoda, že se neomezilo rozpětí modelů a že proti vystupovali především lidé, kteří této kategorii nerozumí či ji létají jen okrajově. Byl jsem u toho - proti jsem byl já a pár dalších - vesměs lidi, kteří tedy RCEJ opravdu létají, často se věnují popularizaci. Možná se autora někdo konkrétní dotkl, nicméně mě naopak pořádně nadzvedl tento komentář...
Ano, možná jsem vztahovačný, ale opravdu mě to otrávilo. Každopádně jsem se rozhodl podstatně omezit publikování jakýchkoliv nasbíraných a naměřených dat o pohonných jednotkách, když to dělám jen okrajově, tak to přeci nemá stejně hodnověrnost. A když je to tak levná kategorie, tak si tím všichni snadno projdou za pár korun, že?V Hořicích bylo sice zajímavé létání, do rozpaků mě ale uvedla debata o pravidlech... Že byly smeteny ze stolu všechny návrhy na změnu by ještě nebylo nejhorší - neodsouhlasení přepočtu na skupiny je sice dost průser, který nás bude pronásledovat i do budoucna, ale možná lépe neměnit, než přijmout některé "geniální" návrhy. Otrávila mě spíš "argumentace", která tam padala. Doslechl jsem třeba, že to je levná kategorie pro ty, kdo mají na motor jen 150 korun a ne tisíc.
Proboha, jak může někdo něco takového říct vážně??? Pohonná jednotka pro RCEJ stojí cca 1000 korun - 800 korun převodovka, 150 korun motor, motory utahám za sezónu minimálně dva, ale spíš tři. Takže tato "levná" kategorie mě přijde na jedné pohonné jednotce na cca 1100 korun, pro srovnání RCEN či RCEO mohu létat bez jakéhokoli výkonnostního handicapu třeba s čínským "Axíkem" za 27USD, jehož životnost je proti S400 skoro neomezená. Situace je v praxi ještě horší, protože do RCEN asi nejspíš vezmu nějakou doporučenou vrtuli a dál to neřeším, zatímco cenu listů, které jsem už postupně nakoupil k optimalizaci pohonu v RCEJ raději ani nebudu psát :-( Opravdu, levná kategorie, jenže on to dotyčný asi myslel vážně, komičnost tomu dodává ještě to, že to o 150 korun za motor opakoval člověk, létající s náročným kompozitovým modelem...
Na podobné úrovni byly i argumenty proti přepočtu skupin - námitku pořadatelů proti pracnosti beru, to je OK (byť dost přehnané), ale jak mám být v klidu při výkřicích z pléna, že lidé nemají na druhý pár krystalů? Letos jsem zrovna "hromádku" krystalů z Hradce kupoval, cena je přesně 110 korun za kus, takže pár mě přijde na 220 korun. Možná jsem asociální, ale to je opravdu někdo v situaci, že sice soutěže objíždět může, ale 220 korun za pár krystalů je moc??
Nevím, asi jsem fakt zhýčkaný, ale toto uvažování je mi cizí. A pak se v jedné reportáži na internetu dočtu cosi ve smyslu, jaká je škoda, že se neomezilo rozpětí modelů a že proti vystupovali především lidé, kteří této kategorii nerozumí či ji létají jen okrajově. Byl jsem u toho - proti jsem byl já a pár dalších - vesměs lidi, kteří tedy RCEJ opravdu létají, často se věnují popularizaci. Možná se autora někdo konkrétní dotkl, nicméně mě naopak pořádně nadzvedl tento komentář...
Kam by se vlastně mělo RCEJ ubírat a o čem je?
Ale dost kritiky - to nikam nevede a abych nedělal to, co jiným vyčítám, je třeba taky napsat nějaký konkrétní závěr. O čem by tedy podle RCEJ měla být?
Podle mě je třeba zapomenout na představy o levné kategorii, kouzlo je někde úplně jinde. Vidím ho v možnosti experimentovat, zkoušet spoustu různých koncepcí a přitom si dobře zalétat. S RCEJ se dá bavit a řekněme se v ní realizovat, navíc je tu už teď možnost mezinárodního srovnání a do vzdálenější budoucnosti s toho možná bude i kategorie FAI. Pokud bychom to nějak ořezali a unifikovali, tak se kategorie možná velmi nepatrně zlevní a to ještě kdoví jestli, podívejte se, kolik stojí soutěžní F3K o rozpětí "jen" 1,5m a nepochybujte, že nasazení tohoto špičkového modelu proti "klasice" je nezanedbatelnou výhodou. Proto naprosto nevěřím ve velké zlevnění po limitaci rozměrů, zato jsem ale přesvědčen, že by limitací pravidel odpadla značná část přitažlivosti a zajímavosti této kategorie pro lidi, kteří rádi i něco postaví, experimentují atd...Nechme to raději jak to je, jen se zkusme co nejdříve vrátit k návrhu o přepočtu na 1000 bodů ve skupině - jestli je někde problém, tak právě tady :-(
Labels:
Modelařina,
RCEJ
středa 19. září 2007
úterý 18. září 2007
Ještě k RCEJ Hořice
V minulém příspěvku zmíněná akce byla kapitola sama pro sebe.
Vlastní soutěž byla docela drsárna - vítr chvílemi až 12m/s opravdu pro modely této kategorie není. To mě ale nijak nerozhodilo, spíše jsem velice příjemně překvapen, že můj model si s podobným počasím poradí, ač na to není sebeméně zamýšlen a odlétal celou soutěž bez problémů. V prvním kole jsem dokonce zaletěl vyloženě dobrý čas, bohužel s nulou za přistání, ale to bylo spíš proto, že jsem ještě v podobném počasí neletěl, v dalších kolech už jsem si přistání srovnal, jsem ostatně jeden z mála, kdo dokázal v daných podmínkách přistát i za 100 bodů. Bohužel v druhém kole jsem po velmi slušném startu nalétl neskutečný rozpad a ve třetím už bylo na můj model větru opravdu moc. V posledním kole mě pak postihla dost záhadná závada, kdy motor ztratil asi třetinu výkonu (potvrdil i letový záznam v Unilogu), záhadou je ovšem to, že při následných testech vše šlape jako hodinky... No, stane se, model je bez škrábnutí, tak si nemám na co stěžovat.
Vlastní soutěž byla docela drsárna - vítr chvílemi až 12m/s opravdu pro modely této kategorie není. To mě ale nijak nerozhodilo, spíše jsem velice příjemně překvapen, že můj model si s podobným počasím poradí, ač na to není sebeméně zamýšlen a odlétal celou soutěž bez problémů. V prvním kole jsem dokonce zaletěl vyloženě dobrý čas, bohužel s nulou za přistání, ale to bylo spíš proto, že jsem ještě v podobném počasí neletěl, v dalších kolech už jsem si přistání srovnal, jsem ostatně jeden z mála, kdo dokázal v daných podmínkách přistát i za 100 bodů. Bohužel v druhém kole jsem po velmi slušném startu nalétl neskutečný rozpad a ve třetím už bylo na můj model větru opravdu moc. V posledním kole mě pak postihla dost záhadná závada, kdy motor ztratil asi třetinu výkonu (potvrdil i letový záznam v Unilogu), záhadou je ovšem to, že při následných testech vše šlape jako hodinky... No, stane se, model je bez škrábnutí, tak si nemám na co stěžovat.
Labels:
elektro,
Modelařina,
RCEJ
sobota 15. září 2007
Fotky z dnešních RCEJ Hořice
Jsou na webu....
Komentář asi až zítra.
Komentář asi až zítra.
Labels:
Modelařina,
RCEJ
úterý 11. září 2007
Soutěž UŠ v Hradci Králové
Starý rest - soutěž už z 1.9.2007. Nejprve fotky - najdete je tady...
Z vlastní akce mám pocity dost rozporné. Dobré bylo, že jsem si s upotaným SuperZoomem perfektně zalétal, prakticky každým letem jsem se bodově lepšil (u některých obratů člověk teprve na soutěži pochopí, jak to má vlastně vypadat) atd. Dobrá akce, která byla velmi vítaným zpestřením mezi řadou elektrovětroňů.
Na druhé straně ale vidím i některé stinné stránky. Když jsem se koukal na lety, tak se mi vyloženě líbil letový projev elektry Tomáše Ciniburka, snad i mé a třeba i spalovací Tiny Romana Svitáka. Tyto modely létaly tak jak bych si představoval - evidentní schopnost akrobacie, plynulý let, kdy se v obratech opravdu řídilo atd. Myslím si, že tyto modely by se líbily i řadě nezasvěcených diváků, kteří již dnes moc nechápou, co to je vůbec upoutaný model a leckoho by třeba i oslovily.
Jenže pak tam taky byla řada modelů, které při vší úctě přesně dokazovaly, proč v diskusích často budí pojem "upoutaný model" spíš posměch. Let ve stylu "dělová koule" na lankách, létající všechny obraty čistě setrvačností, ale v podstatě neřízeně, volba "akrobatických" obratů typu "nízký let" atd. - tohle by tedy trozhodně nikoho k upoutaným modelům nepřivedlo. Rozpaky dále trochu prohlubovali bodovači - že podobná "dělová koule" dostane hodně bodů za vodorovný let, start, přistání či nízký let je v pořádku - model je opravdu zcela necitlivý na vítr a tak dráha pohybu přesně sedí - budiž jim to přáno. Ovšem že je dobře hodnocen i let na 45stupňů, ač model letí z bídou na 30stupňů, nebo třeba svíčka, která je do letové hladiny dejme tomu 45st ač je v pravidlech doslova uvedeno, že maximální body mají být až při 60st, to už kategorii ničí. Trochu mi to připomíná problémy s RCEN - príma polétání, jenže návaznost na náročnější kategorie (zde F2B) je nulová či dokonce negativní...
Tato kritika ale nic nemění na tom, že přestavby SZ na "control-line" sebeméně nelituji a asi se příští rok zase na nějaké soutěži objevím.
Z vlastní akce mám pocity dost rozporné. Dobré bylo, že jsem si s upotaným SuperZoomem perfektně zalétal, prakticky každým letem jsem se bodově lepšil (u některých obratů člověk teprve na soutěži pochopí, jak to má vlastně vypadat) atd. Dobrá akce, která byla velmi vítaným zpestřením mezi řadou elektrovětroňů.
Na druhé straně ale vidím i některé stinné stránky. Když jsem se koukal na lety, tak se mi vyloženě líbil letový projev elektry Tomáše Ciniburka, snad i mé a třeba i spalovací Tiny Romana Svitáka. Tyto modely létaly tak jak bych si představoval - evidentní schopnost akrobacie, plynulý let, kdy se v obratech opravdu řídilo atd. Myslím si, že tyto modely by se líbily i řadě nezasvěcených diváků, kteří již dnes moc nechápou, co to je vůbec upoutaný model a leckoho by třeba i oslovily.
Jenže pak tam taky byla řada modelů, které při vší úctě přesně dokazovaly, proč v diskusích často budí pojem "upoutaný model" spíš posměch. Let ve stylu "dělová koule" na lankách, létající všechny obraty čistě setrvačností, ale v podstatě neřízeně, volba "akrobatických" obratů typu "nízký let" atd. - tohle by tedy trozhodně nikoho k upoutaným modelům nepřivedlo. Rozpaky dále trochu prohlubovali bodovači - že podobná "dělová koule" dostane hodně bodů za vodorovný let, start, přistání či nízký let je v pořádku - model je opravdu zcela necitlivý na vítr a tak dráha pohybu přesně sedí - budiž jim to přáno. Ovšem že je dobře hodnocen i let na 45stupňů, ač model letí z bídou na 30stupňů, nebo třeba svíčka, která je do letové hladiny dejme tomu 45st ač je v pravidlech doslova uvedeno, že maximální body mají být až při 60st, to už kategorii ničí. Trochu mi to připomíná problémy s RCEN - príma polétání, jenže návaznost na náročnější kategorie (zde F2B) je nulová či dokonce negativní...
Tato kritika ale nic nemění na tom, že přestavby SZ na "control-line" sebeméně nelituji a asi se příští rok zase na nějaké soutěži objevím.
Labels:
Modelařina,
upoutanci
pondělí 10. září 2007
RCEJ - zase je o čem přemýšlet :-(
V sobotu jsem vyrazil na takovou polooficiální soutěž RCEJ v Praze Písnici. Počasí nestálo za nic, leč létat se dalo celkem bez potíží, v tomto ohledu vše OK.
Popravdě mě ale docela zděsily výkony několika soupeřů v čele s J. Bartůňkem, přiznávám, že jejich dosahované výšky i další parametry byly při této akci hodně mimo mé možnosti. Důvody jsou různé - moc mi nesedělo počasí, navíc jsem až na této akci narazil na jeden technický problém s mým vybavením. Tohle se vše dá řešit, jednu věc jsem ostatně otestoval hned v neděli.
Přiznávám ale, že hlavní kix je někde jinde - v proflákaném létě. Ano, dal jsem pár testů, něco otestoval, to zas ano. Ale systematický výzkum, se kterým jsem se vrhl do RCEJ z počátku se vytratil a teď se mi to vrátilo :-( Poučné...
Popravdě mě ale docela zděsily výkony několika soupeřů v čele s J. Bartůňkem, přiznávám, že jejich dosahované výšky i další parametry byly při této akci hodně mimo mé možnosti. Důvody jsou různé - moc mi nesedělo počasí, navíc jsem až na této akci narazil na jeden technický problém s mým vybavením. Tohle se vše dá řešit, jednu věc jsem ostatně otestoval hned v neděli.
Přiznávám ale, že hlavní kix je někde jinde - v proflákaném létě. Ano, dal jsem pár testů, něco otestoval, to zas ano. Ale systematický výzkum, se kterým jsem se vrhl do RCEJ z počátku se vytratil a teď se mi to vrátilo :-( Poučné...
Labels:
elektro,
Modelařina,
RCEJ
neděle 26. srpna 2007
S RCEJ je skvělá relaxace!
Dnes ráno jsem vyrazil na letiště. V první řadě jsem trénoval na UŠ soutěže s upoutaným SuperZoomem. Je to mimochodem skvělá zábava, kterou mohu vřele doporučit - zdánlivý návrat o několik desítek let dozadu, ale stojí to za to, vřele doporučuji...
Ale k titulku - v mezerách mezi nabíjením jsem trénoval s "čtyřstovkou". Super zážitek! Motor už měl nejlepší léta za sebou, takže jsem za minutu motorového letu létal maximálně do 260ti metrů, většinou jen kolem 220m. I tak jsem ale z 6ti letů ulétl maximum 5x. Podmínky přitom nebyly snadné - stoupáky sice při každém letu, ale jen dost úzké a nevyzpytatelné, takže se muselo hledat, v tom je ale právě ta hlavní krása plachtění. Opravdu vřele podobný model doporučuji, je to velká pohoda!!!
Ale k titulku - v mezerách mezi nabíjením jsem trénoval s "čtyřstovkou". Super zážitek! Motor už měl nejlepší léta za sebou, takže jsem za minutu motorového letu létal maximálně do 260ti metrů, většinou jen kolem 220m. I tak jsem ale z 6ti letů ulétl maximum 5x. Podmínky přitom nebyly snadné - stoupáky sice při každém letu, ale jen dost úzké a nevyzpytatelné, takže se muselo hledat, v tom je ale právě ta hlavní krása plachtění. Opravdu vřele podobný model doporučuji, je to velká pohoda!!!
Labels:
elektro,
Modelařina,
RCEJ
úterý 14. srpna 2007
Upoutané modely v akci
Nejprve fotky mého U-SuperZooma, zmíněného v minulém příspěvku.
A pak ještě dva snímky propagátora elektroupoutanců Tomáše Ciniburka...
A pak ještě dva snímky propagátora elektroupoutanců Tomáše Ciniburka...
Labels:
Modelařina,
upoutanci
neděle 12. srpna 2007
Upoutaný SuperZoom zalétám
Dnes ráno jsem konečně zalétal konverzi SZ na upoutaný model kategorie UŠ.
Akce nesporně úspěšná, podrobnosti a fotky přinesu co nejdříve.
Akce nesporně úspěšná, podrobnosti a fotky přinesu co nejdříve.
Labels:
Modelařina,
upoutanci
sobota 21. července 2007
Flea - další zkušenosti
Trochu jsem pokračoval v ladění Blechy, teď už s cílem udělat z ní soutěžní model zcela v souladu s pravidly FSR E400. Hlavní změna je v použití “předpisové” sady 7xAA článek, u mě 7x Sanyo 1100mAh. Druhou změnou bylo použití “ostřejší” S400/6V místo původní S400/7,2V.
Loď opravdu znatelně zrychlila, projevila se ale i některá překvapení. Zkušení lodičkáři se asi budou culit, ale třeba to pomůže někomu méně zkušenému. První překvapení byl extrémní vliv reakčního momentu šroubu - při plné rychlosti jsem prostě Blechu otočil na záda (při jízdě přímo, ne v zatáčce). Pomohlo přeskupení vnitřního vybavení - model prostě musí být v klidu docela silně nakloněn na levou stranu, v plné rychlosti se srovná. To není nic záhadného, jen mě překvapilo, jak je to intenzivní. Další nepříliš příjemné překvapení je docela značný nárůst teploty silnějšího motoru - i přes vodní chlazení pláště a v tomto případě i uhlíků topí S400/6V docela dost, byť ne vyloženě kriticky. Poslední překvápko byl výrazný pokles dosahu při první jízdě v nové konfiguraci. Příčinou byla změna rozložení komponentů - anténa se příliš motala kolem silových vodičů atd. Drobné úpravy dost pomohly, ale ještě to bude chtít trochu laborovat...
A ještě jedna nepříjemnost - na závěr testů jsem totálně očesal zuby v servu HS65HB po jednom kotrmelci, síly které mohou nastat, asi budou poměrně velké. Jelikož se mi doma válí nějaké HS81MG, tak to asi nebudu nijak řešit a servo vyměním za robustnější.
Celkově shrnuto se model sice zvolna mění v loď schopnou soutěžního nasazení, ale bohužel už není ježdění zdaleka taková bezproblémová pohoda jako u původní verze s S400/7,2V a 2s LiPOL. V původní konfiguraci byl motor po jízdě prakticky studený, přitom ale rozdíl rychlosti nebyl až tak velký - loď byla také o skoro 100g lehčí. Volbu mezi modelem pro zábavu a modelem s možností soutěžního použití si ale musí udělat každý sám...
Loď opravdu znatelně zrychlila, projevila se ale i některá překvapení. Zkušení lodičkáři se asi budou culit, ale třeba to pomůže někomu méně zkušenému. První překvapení byl extrémní vliv reakčního momentu šroubu - při plné rychlosti jsem prostě Blechu otočil na záda (při jízdě přímo, ne v zatáčce). Pomohlo přeskupení vnitřního vybavení - model prostě musí být v klidu docela silně nakloněn na levou stranu, v plné rychlosti se srovná. To není nic záhadného, jen mě překvapilo, jak je to intenzivní. Další nepříliš příjemné překvapení je docela značný nárůst teploty silnějšího motoru - i přes vodní chlazení pláště a v tomto případě i uhlíků topí S400/6V docela dost, byť ne vyloženě kriticky. Poslední překvápko byl výrazný pokles dosahu při první jízdě v nové konfiguraci. Příčinou byla změna rozložení komponentů - anténa se příliš motala kolem silových vodičů atd. Drobné úpravy dost pomohly, ale ještě to bude chtít trochu laborovat...
A ještě jedna nepříjemnost - na závěr testů jsem totálně očesal zuby v servu HS65HB po jednom kotrmelci, síly které mohou nastat, asi budou poměrně velké. Jelikož se mi doma válí nějaké HS81MG, tak to asi nebudu nijak řešit a servo vyměním za robustnější.
Celkově shrnuto se model sice zvolna mění v loď schopnou soutěžního nasazení, ale bohužel už není ježdění zdaleka taková bezproblémová pohoda jako u původní verze s S400/7,2V a 2s LiPOL. V původní konfiguraci byl motor po jízdě prakticky studený, přitom ale rozdíl rychlosti nebyl až tak velký - loď byla také o skoro 100g lehčí. Volbu mezi modelem pro zábavu a modelem s možností soutěžního použití si ale musí udělat každý sám...
Labels:
lodě,
Modelařina
sobota 14. července 2007
čtvrtek 12. července 2007
Mám novou hračku
Konkrétně to je Blecha-Flea, soutěžní model FSR-E400. Můj exemplář zatím soutěžní ambice nemá, například k pohonu použiju LiPOL 2s 1700mAh, což pominu-li to, že je povoleno výhradně 7 článků velikosti AA, tak to také mimo jiné vede k hmotnosti jen 372g - pro soutěž je minimum 500g. Uvidíme, jak se to bude chovat na vodě...
Labels:
lodě,
Modelařina
pondělí 9. července 2007
Tohle nejde nezalinkovat - DFENS začal létat :-)
http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2007070601
Příznivce tohoto svérázného webu článek jistě pobaví... Jinak ale seriózně vzato ho doporučuji přečíst i ostatním. Je to totiž takový pohled zvenku na modelařinu - když vezmu podobný set do ruky já nebo jiný zkušenější modelář, tak to jistě zrecenzujeme a zhodnotíme, ale přístup naprostého začátečníka prostě už plně pochopit nedokážeme. Přitom je to v podstatě poučné... Něco podobného je třeba i http://skylady.blog.cz/ - taky čtení z podobného úhlu pohledu.
Příznivce tohoto svérázného webu článek jistě pobaví... Jinak ale seriózně vzato ho doporučuji přečíst i ostatním. Je to totiž takový pohled zvenku na modelařinu - když vezmu podobný set do ruky já nebo jiný zkušenější modelář, tak to jistě zrecenzujeme a zhodnotíme, ale přístup naprostého začátečníka prostě už plně pochopit nedokážeme. Přitom je to v podstatě poučné... Něco podobného je třeba i http://skylady.blog.cz/ - taky čtení z podobného úhlu pohledu.
Labels:
Internet,
Modelařina
neděle 8. července 2007
Převodovka Feigao 5,2:1
Svého času se v diskusi na Mojehobby objevily dotazy, jak vlastně podobná planetová převodovka vypadá po rozebrání. Tak jsem při poslední údržbě spáchal dobrý skutek a nafotil to, snad to bude jasné.
První snímek je převodovka na motoru, druhý je pohled do předního dílu převodovky se satelity, poslední pak pastorek (je krásně vidět, jak si pastorek po záběhu sedl a jak je "očištěná" část, která je ve styku se satelity).
První snímek je převodovka na motoru, druhý je pohled do předního dílu převodovky se satelity, poslední pak pastorek (je krásně vidět, jak si pastorek po záběhu sedl a jak je "očištěná" část, která je ve styku se satelity).
Labels:
elektro,
Himodel,
Modelařina
Ranní termická pohodička s RCEJ
Graf asi nepotřebuje komentář, model je tento...
Labels:
elektro,
Modelařina,
RCEJ
pátek 29. června 2007
Nová Optima zalétána
Účastníci MČR RCEN asi nepřehlédli, jak dopadla moje stará spolehlivá Optima - každopádně největší rána celého mistrovství. Naštěstí jsem již před touto akcí měl připraven nový exemplář stejného modelu a dnes dozrál čas na zalétání (první let se konal již před časem, ale vedl k dost zásadním úpravám náhonu klapek atd.).
Výsledky hodně zajímavé a to hned v několika ohledech. Jednak pohon - použil jsem Feigao 540/8S s převodem 5,2:1 a aku LiPOL Himodel 3s 3300mAh 25C, vrtule prozatím 15x13. Stoupavost je poměrně šílená - čistá vertikála neomezeně dlouho, do výšky vypnutí pro soutěž RCEN stoupá model cca 10s. Jsem zvědavý co ukáže Alti...
Zajímavé je ale i chování v kluzu - tato Optima je nestandardní, křídlo mi Leoš udělal s větším vzepětím (do W) a opravdu se zdá, že je stabilita v kroužení lepší. Bude to chtít ještě další výzkum a doladění, ale každopádně model vypadá slibně :-)
Výsledky hodně zajímavé a to hned v několika ohledech. Jednak pohon - použil jsem Feigao 540/8S s převodem 5,2:1 a aku LiPOL Himodel 3s 3300mAh 25C, vrtule prozatím 15x13. Stoupavost je poměrně šílená - čistá vertikála neomezeně dlouho, do výšky vypnutí pro soutěž RCEN stoupá model cca 10s. Jsem zvědavý co ukáže Alti...
Zajímavé je ale i chování v kluzu - tato Optima je nestandardní, křídlo mi Leoš udělal s větším vzepětím (do W) a opravdu se zdá, že je stabilita v kroužení lepší. Bude to chtít ještě další výzkum a doladění, ale každopádně model vypadá slibně :-)
Labels:
elektro,
Modelařina,
RCEN
Modelweb blog začíná
Není k tomu moc co dodat - už dlouho provozuji na www.fotozona.net stránky o modelařině, dovolím si říct, že relativně úspěšně. Ale pro nedostatek času moc článků nepřibývá - na souvislé psaní není čas, tak chci zkusit druhou variantu, tedy blog, který by měl být pro reálné psaní přijatelnější.
Jsem sám zvědavý, jak to dopadne :-)
Jsem sám zvědavý, jak to dopadne :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)