pondělí 27. října 2008

EagleTree V3

Úlet Q10 s Unilogem na palubě mě trochu popohnal v testech nové měřicí jednotky EagleTree eLogger V3 (jde o novou verzi, která se od toho, co déle nabízí u nás I. Hořejší poměrně dost liší). Rovnou pro případné rýpaly podotýkám, že pořízení tohoto zařízení nemá s úletem žádnou souvislost, měl jsem ho již předtím a nasazení se chystalo tak jako tak.
Zařízení eLogger je řešeno tak trochu opačně než Unilog, ten má v sobě výškoměr a externě se připojuje proudová sonda, eLogger naopak sám měří proud, sonda 100A je vestavěna, výškoměr se musí přidat externě, zrovna tak se externě připojí i GPS a další sondy. Popravdě řečeno pro RCEJ je Unilog daleko praktičtější, je lehčí a menší, eLogger se třeba do Q10 nevejde skoro vůbec, do Ambrosie je to velmi natěsno. Nicméně funkčnost není špatná. Měření proudů a napětí je bez diskuse, tam není co řešit. Připojená výškoměrná sonda je naprostá novinka (na webu Hořejšího ještě není), nově má na sobě i displej a po přistání je hned vidět i bez PC  maximální výška, dokonce tato mikrosonda umí maximální hodnotu měřit i zcela nezávisle bez základní jednotky. Toto funguje velmi pěkně. Naopak propadák u eLoggeru je optická sonda otáček, pracuje v aktivním režimu, kdy sama vysílá infrazáření, což je dobré třeba k namíření na hřídel vrtulníku natřenou střídavě bíle a černě, vrtuli to ale měřit neumí. Popravdě nevím, jak by se s eLoggerem reálně měřily otáčky u motoru na čtyřstovku, u stříďáku to řeší jiná sonda, která snímá přímo buzení motoru (stejná je i k Unilogu), ta naopak chodí dobře. 
Dobře řešený je externí displej, pro "živé měření" na zemi je podstatně přehlednější než displej Unilogu, na druhé straně ale displej eLoggeru opravdu jen pasivně ukazuje, zatímco u Unilogu má i tlačítka a lze z něj měnit nastavení. Software je proti Unilogu hezčí a "bohatěji vypadající", reálná přehlednost pro analýzu dat vyjde ale tak nastejno. Co Unilog neumí je GPS, to k eLoggeru mám a zatím jsem nezkoušel, na výsledek jsem ale každopádně velice zvědavý, mám tušení, že se budu místy dost divit, kam létám...
Celkem vzato je to pěkná hračka, ale konkrétně do malých RCEJ se Unilogu nevyrovná :-( Příležitostně nafotím nějaké snímky instalace, prakticky vše je ale názorně ukázáno na webu výrobce.

sobota 25. října 2008

Setkání halových modelů v Berouně

Dnes jsme se synem vyrazili do haly v Berouně na nesoutěžní setkání halových modelů, především oříšků. Akce jsem se zůčastnil i aktivně s jednoduchým "oříškem" Nesmith Couger ze stavebnice Peck Polymers. Model mi kupodivu létal docela slušně, takže docela príma zábava. Nemá to cenu dále rozebírat, stačí jen odkaz na galérii fotografií...

středa 22. října 2008

Postup zjištění legálnosti motoru pro RCEJ BLDC

Pokusím se projít postup stanovení legálnosti motoru pro RCEJ BLDC. Bohužel mi jediný motor v typickém "AXI stylu" včera ulétl s Q10, tak jsem použil trochu netradiční kus - čínský plagiát oběžky Hacker. Ale vlastně tím lépe, pro demonstraci průzkumu neznámého motoru je to jen lepší.
Začínáme váhou - na webu udává prodejce 43g, váha ukázala 45g, obě hodnoty legální, jdeme dál...
Délku měříme bez nálitku pro hřídel, 23,37mm je legální s velkou rezervou.
Průměr je standardních 27,7mm - legální. Kdybych byl členem jury na soutěži a měl o tomto motoru rozhodnout, tak v tomto bodě končím a demontáž bych nepožadoval, vypadá důvěryhodně a všechny "vnější parametry" jsou korektní.
Z demonstračních důvodů ale změříme stator - 21,8mm je standard - legální...

Délka statoru 8,52mm je také s rezervou pod 9mm maximum - motor je legální ve všech parametrech. Závěr je, že si můžete do databáze legálních motorů zařadit exemplář z tohoto odkazu a jelikož je to plagiát Hackera, tak lze z jistotou říci, že legální bude i Hacker A20-M (jen je fialový :-) ).  Jestli je tento motor vhodný zatím nevím, měření otáček teprve provedu, ale legální je na 100%.

úterý 21. října 2008

Návrh specifikace BLDC motoru pro rok 2009

Sice už to kolovalo řadou mailových a jiných kanálů, nicméně je na místě uvést návrh specifikace pěkně souvisle na jednom místě. Představa oficiální definice je následující:

Lze použít motor třídy označované jako 2208/2826 s maximálním průměrem 28mm a délkou 26mm (bude doplněn obrázek s názornými kótami). 
Maximální hmotnost motoru je 48g podle specifikací výrobce.  Je povolena výhradně klasická "oběžka" bez převodovky, typickým příkladem motoru vyhovující tomuto zadání jsou motory AXI2208. 
V případě sporného motoru (nestandardní velikost vedoucí k větší délce, větší hmotnost z důvodu konstrukce atd.) je rozhodující rozměr statoru v třídě 2208 - maximální průměr 22mm, délka 9mm, soutěžící je v tomto případě povinen umožnit demontáž motoru. 
Minimální rozměr vrtule je 10x6 palců. 
Napájení motoru je výhradně z dvou článků LiXXX.

Komentář k výše uvedenému 
Zásadní změnou proti původnímu návrhu debatovanému při MČR je posun BLDC o velikostní kategorii dolů (z 2212 na 2208). Okolo původně navrženého 2212 sice bylo hodně komentářů, které byly od reality dost vzdálené, nicméně je nutno uznat, že při dokonalé optimalizaci by asi došlo v poměrně citelnému překonání "plechovek", řešení formou handicapů doby chodu motoru by bylo sice funkční, ale uznávám že nepříliš elegantní. Proto se jeví jako vhodné přijmout návrh, který se objevoval již zpočátku na ještě o něco menší motory, kde je vyrovnanost výkonů se současnými 400 reálná.
Velikost motoru je definována na prvním místě rozměry, hmotnost je až druhé kritérium. Toto vlastně není změna, již v původním návrhu se pojem velikosti objevil, posun je pouze v tom, že se význam rozměrů zdůrazňuje a posouvá do pozice primárního kritéria. Důvod je prostý - tuto hodnotu lze v případě sporu kontrolovat obyčejnou "šuplérou" zatímco hmotnost by nutně budila spory na téma obsahuje-li i konektory a jiné dohady u hraničních případů, složité by to bylo u motoru napevno přiletovaném k regulátoru atd. Důvod, proč nebylo možno hmotnost z pravidel zcela vypustit je to, že u menších motorů 2208 existuje poměrně značná variabilita délky statoru a magnetů (určitě od 8 do 10mm, ale možná se najdou i delší), zdá se ale, že motory s udanou hmotností do 45g mají vesměs rozměry statoru a magnetů vyhovující. Hodnota 48g v pravidlech je tedy míněna jako 45g plus rezerva tolerance, nesnažte se tedy prosím spekulovat s tím, že třeba 50g je jen o kousek více. Pokud by někdo měl motor s větší váhou, tak projde pouze v případě, že bude doloženo (například demontáží motoru), že stator nemá větší průměr než 22mm a délku 9mm (opět je těch 9mm míněno jako 8mm plus tolerance, 10mm určitě přijatelných nebude!). Snahou je každopádně držet motory v poměrně unifikované a srovnané podobě, proto je dán maximální průměr (a ten by se měl chápat poměrně striktně, už proto, že s touto hodnotou problém není, 27,7mm mají prakticky všechny motory této třídy). Kratší motory s větším průměrem vhodné k pohonu větších vrtulí nebudou povoleny. Nemění se důvod stanovení minimální velikosti vrtule - při absenci tohoto pravidla by bylo možné užít speciální vrtulníkový motor (třeba od Scorpionu) s "pylonovou" vrtulí a s malým modelem by se dalo dosáhnou velmi velkého výkonu (neřešme teď, byla-li by tato koncepce praktická), s vrtulí od 10x6 nahoru je podobný extrém prakticky vyloučen.
Kvůli redukci výkonů je stanoveno i striktní použití pouze dvou Li článků, s 8xNiMH by se výkony citelně posunuly. Nicméně pokud by více lidí mělo zájem využít případných "přebytků" NiMH článků, tak by se dalo případně diskutovat o variantě například 6 článků tohoto druhu (muselo by se otestovat). Na rovinu říkám, že toto nebudu nějak "proaktivně" zkoumat, ale v případě širšího zájmu je to věc, na které by se bylo možné domluvit.
Jako poslední bod k střídavým motorůmvazně slibuji, že budu na tomto blogu (nebo jiném místě) publikovat příklady plně legálních motorů (případně i nelegálních se zdůvodněním), proto v praxi bude méně zkušený modelář bez obav sáhnout po schváleném typu a nic neměřit. Není zájem o vazbu na žádného výrobce, takže motor lze vybírat dle libosti, pokud by snad měl nějaký prodejce/dovozce zájem o zařazení motoru na potvrzený seznam, tak může sám provést měření podle údajů, které ukážu v brzké době na nějakých příkladech, popřípadě mi ho může zaslat k otestování (přirozeně bude publikace zdarma, opravdu není zájem nikoho zvýhodňovat či naopak omezovat).
Závěrem ještě několik poznámek k přechodu ze čtyřstovek. V první řadě je nutno zdůraznit, že se pro naši kategorii RCEJ ani teoreticky nepočítá s tím, že by se čtyřstovky zrušily, případné změny mohou nastat až v momentu, kdy by došlo k většímu sjednocení mezinárodních pravidel a to se na 100% netýká roku 2009 a patrně ani roku 2010. A jelikož výkony motoru třídy 2208 jsou opravdu spíše menší, tak není naprosto žádný důvod k překotným krokům. Sice bych asi už dnes neinvestoval do nových převodovek pro čtyřstovky, ale na druhé straně bych ty už pořízené nevyhazoval a nechal je dožít nikoli v šuplíku, ale pěkně v provozu. Pokud se ale k přechodu rozhodnete, tak ve většině případů nebude s výměnou motoru žádný problém, oběžku jsem dostal bez problémů do Q10 s původním trupem, do Q10 s gondolou Relax, do Filipa 400 i do Ambrosie, tyto modely jsem byl všechny schopen i vyvážit posunem baterek, pouze u jedné verze Q10 bylo vhodné užít o něco těžší LiPOL. Určité potíže s instalací motoru byly pouze u Siesty, tam je nutno říci, že se motor montuje dost špatně (špička nemá menší průměr než u ostatních uvedených modelů, ale má trochu problematický tvar), nicméně i tam jsem BLDC nakonec dostal s kabely dovnitř, variantu s vedením přívodů k motoru venkem jsem ještě použít nemusel. Proto si každý může vybrat dle libosti sám...

Smutná tečka za RCEJ sezónou

Tak jsem dnes ráno velmi nešťastně zakončil RCEJ 2008... Odstartoval jsem Q10.1 osazenou malým stříďákem 2208 za účelem měření, udělal stoupavý let a po chvíli kluzu model zmizel jak když ho sfoukne, na obloze už jsem ho nenašel. Přirozeně následoval butterfly a plné dorazy, riziko škody u někoho jiného je mizivé, ve směru kam vál vítr je prostoru spousta, ale totálně netuším kde hledat :-( Místo, které je asi nejpravděpodobnější je navíc totálně neudržovaná divočina - tráva jak z filmů na téma Rambo kotra Vietkong, takže asi není šance.
Jsou chvíle, kdy by člověk skoro brečel...
Co je na tom typické - nešlo o žádnou extrémní výšku, určitě pod 400m, reálně asi i pod 350m, prostě se občas nějak divně sejde úhel světla, barva oblohy a model zmizne jak vygumovaný :-(

čtvrtek 16. října 2008

Praktické testy Turnigy TR 28-26B 1350Kv

Dovolím si uvést několik konkrétních výsledků z měření motoru použitého při zmíněných testech Ambrosie s motorem velikosti 2208. Jde o motor z tohoto odkazu, za pozornost stojí cena 15USD :-)
V první řadě doporučuji všeobecné pozornosti graf na konci příspěvku. Jde o výkonové charakteristiky vrtulí Aeronaut CAM, které se v RCEJ běžně používají, v podstatě graf ukazuje závislost výkonu na hřídeli (tedy nikoli příkonu!) na otáčkách. Tento graf je nezbytný pro porovnávání, subjektivní dojmy totiž klamou a nárůst výkonu s větší vrtulí je často velmi výrazný...
Ke konkrétním výsledkům testu motoru je nutno říct, že velmi záleží na tvrdosti akumulátoru. Tohle samozřejmě není nic nového, týkalo se to i čtyřstovek, chci pouze varovat, že rozdíly napětí různých dvoučlánků pod zátěží jsou klidně i přes 0,5V, což je cítit zatraceně silně, třeba u Q10 na S400 to člověk vidí po startu na stoupavosti prostým okem, není to nic hypotetického. Pro toto měření (a i pro následující) je použit nový dvoučlánek 1450mAh 30C, který se jeví velice dobře. Testovaná Turnigy dokáže točit cca 6300 ot/min s vrtulí 11x6. S touto vrtulí se proud šplhá k 17A, účinnost podle výkonové charakteristiky z grafu je cca 60%. Motor je evidentně přetížen, ale rozhodně to není na "upečení" za minutu motorového letu, teplota je třeba proti S400 nižší i přes menší velikost motoru.   Druhý pokus se konal s vrtulí 10x7, se kterou jsem se dostal na cca 7000 ot/min. To je podle charakteristiky vrtulí velice podobný výkon jako v předchozím případě, odběr je ale o cca 2A nižší, účinnost je tedy minimálně o 5% lepší a již se dostává do poměrně slušné hodnoty. Ve srovnání s S400 s převodem je zde dosažených cca 80W na hřídeli jednoznačně méně, než dosahované hodnoty s 8xNiMH (ty se blíží k 100W), nicméně s ohledem na menší hmotnost pohonné jednotky by to nemuselo vadit a vhodně sladěné motory budou porovnatelné. Navíc je nutno dodat, že BLDC jsou na počátku testování, sice není reálný nějaký řádový skok (bude-li v pravidlech zachován minimální rozměr vrtule 10x6), nicméně nějakých cca 10-15% proti zde uvedenému výsledku navíc z nich asi dostat půjde. Spíš než nějaký "velký skok" ve výkonu na hřídeli bude zajímavé a nutné najít optimální kv motoru, momentálně je na cestě ke mě tato vylepšená varianta Turnigy s kv jen 1000, ta by možná byla schopná pracovat i s vrtulí cca 12x8, ale uvidíme. Poznámka - údaj o 240W na daném odkazu neberte vážně, to je velmi nadsazený údaj i obecně, s dvoučlánkem je ale už naprosto nedosažitelný, reálné hodnoty budou dost podobné, jako u nyní testovaného motoru... 

neděle 12. října 2008

Střídavé motory v RCEJ zcela prakticky

Pokusím se shrnout výsledky mých pokusů se stříďáky pro RCEJ. Testy se prováděly v Ambrosii, pro srovnání jsem letěl několik letů s BLDC i v Q10 a s Filipem 400. Omlouvám se, že nebudu publikovat klasické grafy z Unilogu, ale nebylo už možné kvůli ročnímu období dělat moje oblíbené lety brzy ráno, proto bylo nutno výsledky interpolovat z více startů, nicméně praxi s testy pomocí Unilogu mám už tak dlouhou, že pokládám výsledky za naprosto hodnověrné. Pro srovnání je nutno uvést výkonnost Ambrosie s S400. V mé variantě s LiPOL je hmotnost jen asi o 30g vyšší než s BLDC (pro stříďák jsem použil o něco větší LiPOL) a létala standardně do 250-260m, když šlo všechno skvěle (nový motor atd.), tak až cca 300m. Při použití 8x NiMH (varianta užívaná moravskými piloty) je nárůst hmotnosti asi 150g, nicméně výkon pohonu je o něco vyšší. Ambrosie s NiMH létají standardně nad 300m, myslím si, že neudělám chybu když pro potřebu srovnání s BLDC budu počítat s hodnotou cca 320m.
Nejprve testy s motorem velikost 2212
Použil jsem různé motory, ale většina měření byla s motorem RAY2830/09. Při testech dosahoval s vrtulí 10x7 prakticky stejné otáčky jako AXI 2212/20, o něco více "žral", účinnost je tedy o trochu menší, ale to u RCEJ nijak moc nevadí, nikdy se ani neblížíme na hranu kapacity aku. Výsledkem byly (po zprůměrování) výšky kolem 330m. Nejde tedy o žádný velký nárůst proti S400, podobný je i charakter letu, teorie o tom, že RCEJ se stříďákem poletí prostě nahoru a bude mnohem snažší na pilotáž patří spíš do říše pohádek.  Nicméně s ohledem na to, že by se asi dala dále optimalizovat vrtule i motor se dá říci, že by asi původně navržený "handicap", kdy by BLDC měly jen 45s motor byl asi reálný, navíc výšky s BLDC odpovídaly výškám s S400 s NiMH, proti kterým je tu jistá výhoda menší hmotnosti modelu.
Testy s motorem velikosti 2208
Po debatách s řadou lidí jsem se rozhodl zkusit i menší motor velikosti jako má AXI2208, u tohoto motoru byla značná šance, že by mohl být výkonově současným S400 plně rovnocenný. Testy toto do značné míry potvrdily, Ambrosie s tímto "motůrkem" létala napoprvé do výšky asi 230m, odhaduji, že po doladění vyosení motoru a podobných drobnostií budou dosahované výšky v daném okamžiku zhruba stejné, jako u S400 s LiPOL, tedy 250-260m, přirozeně i zde je do budoucna potenciál růstu, ale nevěřím, že by se model velikosti Ambrosie dostal s tímto motorem výše než mírně přes 300 metrů. 
Můj osobní názor je, že s těmito motory opravdu není problém létat spolu se "čtyřstovkami", může zůstat stejná doba chodu motoru 60s. Ambrosie s 2208 se líbila i dalším lidem, kteří test viděli v Horní Branné, reakce byly dost pozitivní. 
Na základě těchto faktů jsem se rozhodl ustoupit ze svého původního názoru o 2212 a podpořil bych variantu stříďáky ještě o stupeň zmenšit, konkrétně na třídu 2208. Je pravděpodobné, že ze začátku sezóny budou "čtyřstovky" dokonce ve výhodě, ale jednak se to asi postupně srovná a navíc je s BLDC mnohem méně práce a je menší riziko poklesu výkony mezi starty, takže je do jisté míry případná mírná nevýhoda proti čtyřstovkám vlastně docela spravedlivá.