Něco o modelech raket 5 - s odstupem sedmi let...

 Poslední ze série článků o raketách jsem napsal před více než sedmi roky. Jelikož jsem se v letošním roce po pauze zase věnoval raketám o něco více, tak zkusím nejprve sepsat, co se v oboru za tu dobu změnilo - v jistém smyslu je tento odstup docela poučný...

Něco o modelech raket 4 - co dále?

Předpokládejme, že se první start podařil, ověření funkce a seznámení s principy modelů raket proběhlo. Nyní si musí každý sám zvážit, zda ho tento obor modelařiny zaujal natolik, zda se mu chce věnovat více. S tím souvisí úvaha o tom, jakým směrem se bude ubírat. Volba je na každém jednotlivci, v článku chci nastínit několik možných směrů.

Něco o modelech raket 3 - první starty s raketou

Estes SkyWriter -
příklad stavebnice
použitelné pro začátek.

Historie a teorie motorů je za námi, přichází čas k prvnímu startu. První start by neměl být nijak komplikovaný a potřebujeme k němu následující věci:

• Jednoduchý model rakety s návratovým zařízením na standardní motor průměru 18mm třídy A-C
• Vhodný motor
• Startovací rampu
• Zařízení pro zážeh motoru

Uvedené body lze získat různě, pokusím se nadhodit několik vhodných variant.

Něco o modelech raket 2 - komerční raketové motory

Historii máme za sebou, v druhém dílu série je na místě probrat, čím budeme model rakety pohánet. Jak jsem napsal v úvodu, hodlám se zabývat pouze tovární produkcí, nikoli domácí výrobou.

Pro modely raket se používají motory na tuhé pohonné hmoty (TPH). U modelů ve velikosti odpovídající FAI třídám lze toto brát jako 100% pravidlo, skutečně se u takto malých motorů jiné řešení nevyskytuje. Motory na TPH ale převládají i v oblasti modelářské “high power rocketry”, čistě kapalinové se nevyskytují prakticky vůbec, výjimečně se setkáme s hybridními (tuhé palivo, kapalné nebo plynné okysličovadlo), v rámci této série článků to ale lze zanedbat.

Něco o modelech raket 1 - historie

K napsání tohoto článku mě přiměly reakce, které zažívám na leteckomodelářských soutěžích, kde občas pro zpestření vypouštím modely raket. K mému překvapení velmi mnoho lidí (v oblasti letecké modelařiny přitom velmi pokročilých) vůbec nemá tušení o tom, jak je to s modely raket, starší modeláři sice často reagují vzpomínkami na to, jak to bylo před desítkami let, ale o aktuální situaci také vědí pramálo. Proto jsem se rozhodl něco na to téma sepsat. K mému určitému zděšení mi ale rozsah lehce přerostl přes hlavu, takže z toho bude “seriál”. Cíl je prostý - omezit mýty a poskytnout aktuální informace o tom, jaké jsou možnosti v tomto oboru. Začnu ale od vzdálenější historie :-)

Zase trocha raket

V neděli jsme se dostali se synem na letiště. Docela pohoda, z letadel jsem prolétl MiniCorado a kluk již zcela samostatně poletoval s EPP combatem. Kromě toho jsem dal dva tréningové lety s raketoplánem, připojuji dvě docela výmluvné fotky, jednu s větrným pytlem, druhou z tréningu přistání (pro neznalé - mělo to skončit až na té čepici, ale jinak v normě).
Jediná nepříjemnost byly "hezky" ohořelé stabilizátory, ale to se občas stane :-(

Raketový kluzák S8E konečně slušně vyfocen

 Včera před létáním jsem pořádně instruoval syna, takže mám konečně celkem použitelné fotky :-)

Poprvé na letišti v roce 2011

V sobotu jsem se konečně dostal na letiště. Létaly hlavně rakety - vyzkoušeno i několik novinek. Stínem dne bylo jen to, že mi zase jednou explodoval motor v RC raketovém kluzáku S8E, takže je zas co opravovat :-(

Když se daří, tak se daří :-(

Občas by asi člověk na letiště raději vůbec neměl lézt... Já dneska byl se synem létat (nejen) s raketami a děly se věci. Nejprve pokusný start poměrně velké rakety na motor ROS - nahoru perfektně, ale pak se nevymetl padáček a raketu jsme nenašli. Pokud je to někomu povědomé, tak se neplete, je to už druhá raketa na "ROSku", kterou jsem poslel do nenávratna prvním startem. A blbé na tom je, že mi není zcela jasné, proč selhává výmet, jenže pokud aspoň jednu z raket nenajdu, tak zjistím prd :-(
Pak "létající tužka" Skywriter ze stavebnice Estes, kterou dostal syn k svátku - ta sice na druhý pokus letěla perfektně (aspoň něco), ovšem napoprvé se mi zasekla na rampě a motor tak vyhořel na zemi zcela zbůhdarma. No ale tohle aspoň letělo dobře a našli jsme ji, takže řekněme úspěch.
Mezitím ovšem největší rána - při startu S8E kluzáku mi velmi důkladně explodoval motor (Rapier D4) - přistání sice v pohodě, ale trubka motoru totálně zničená a hodně poškozený trup nad křídlem. Sice poměrně snadno opravitelné, už to z větší části je, ale rozhodně mě to nepotěšilo.
A bez problémů se neobešla ani poslední raketa dne - klon Rascalu od firmy Estes. Ten sice jak dobře letěl, tak i spolehlivě fungoval padák, ovšem při druhém letu byl odnesen velmi daleko za silnici do trávy a houštin o výšce přes 1,5 metru. Její nalezení byl malý zázrak jen díky tomu, že zůstala viset na takovém stromečku, kde byla vidět - viz fotka.
Přeci jen jeden potěšitelný bod - dobře dopadl let EPP Piperu s kamerou Turnigy - tam fungovalo vše dobře. Sice budu příště montovat kameru určitě jinak, ale šlo jen o test k získání zkušeností a v tomto ohledu byl plán splněn bez potíží.

No a tečkou byla příjezdová cesta, AC Fábii jsem radši nefotil, ještě by to uviděl někdo z vedení a množství bahna bych vysvětloval jen těžko :-)

Opravdu velký model Saturnu V :-)

Na Youtube se najde ledacos, ale video z odkazu http://www.youtube.com/watch?v=uxgMhHOaUSY mě opravdu dostalo. Rakety sice sám stavím a velikost zvolna roste, ale tohle už je na mě moc :-)))

RC raketový kluzák Cuda

Tak jsem si splnil starý "sen" - konečně mám funkční RC raketový kluzák. Jako kluk jsem to vždy obdivoval, tehdy ale byla mikroserva nedostupná a ani jsem toho tolik neuměl. Nyní to již ale šlo a letos se našel i čas. Výsledkem je (poněkud modifikovaný) klasický model z USA jménem Cuda, popis viz odkaz. Řízená je zatím jen směrovka a výškovka, vzletová hmotnost kolem 200g (podle motoru). Letové vlastnosti velmi slušné.
První dva lety "na osmělení" byly na běžný motor Weco C6 s odstraněnou výmetnou složí - v pohodě do výšky odhadem něco přes 50 metrů. Jelikož vše vypadalo dobře, zkusil jsem pak Rapiery D4 s dobou tahu cca 4 sekundy. A výsledkem jsem docela nadšen - start impozantní, výška odhadem něco pod 200m (bohužel zastávkoval výškoměr, takže exaktní údaj ještě nemám). Kluz také slušný, ze tří dnešních letů by na soutěži byla dvě maxima, v posledním startu jsem dokonce zkoušel přistání na bod v přesném čase - opravdu spokojenost. A k tomu ještě jeden dobrý pocit  - po delší době mám model opravdu na 100% vlastní výroby, žádné polotovary.
Připojuji dva snímky a video z vůbec prvního letu se slabším motorem C6.

Křídlo na S8E hotovo

V předchozím příspěvku jsem zmínil, že tvořím raketový kluzák S8E. S potěšením mohu konstatovat, že křídlo je hotové. Tedy opět jsem se předvedl jako pitomec, model Cuda, ze kterého jsem vycházel, má rozpětí asi 1080mm, což je pod minimum FAI S8E, které je 1100mm. Tak jsem zvětšoval rozpětí a nějak jsem se sekl, takže mám najednout 1185mm, což je pořádný kus na plán :-( Dobře to není, je to odpor a hmotnost navíc, ale beru to sportovně, je to první pokus a vím předem, že v případě zájmu o soutěžní létání budu stavět ještě jeden kus.  Použitelné to bude, vypadá pevně a hmotnost 69g se dá vydržet (být to o 8cm menší, tak jsem se dostal pod 65g, což byl tak zhruba plán). Tak teď hurá do trupu...

Soutěžní raketoplány

Deštivé počasí je dobré aspoň k tomu, aby se stavělo... Tak jsem v rámci příprav na sezónu 2011 udělal dva volné raketoplány pro kategorii S4A. Byl to pokus o model podle nových pravidel, která stanovují minimální hmotnost 18g, ale nově pro kluzákovou část, tedy bez motoru. To vede na o něco větší rozměry, což se musí vyzkoušet. Napoprvé mi to ale tak docela nevyšlo, jeden má nadváhu 6g, horší ale je, že 3g nad váhu má i druhý, který je z opravdu kvalitního materiálu. Takže pokud budu chtít nekompromisní soutěžní model, bude třeba modely trochu zmenšit. Ale definitivně se uvidí až po zkušebních startech, to ale musí dovolit počasí :-(
Jinak ale tohle je spíš jen zpestření, můj hlavní cíl je raketový kluzák S8E. A ten se také docela posunul, křídlo už je skoro hotové, zítra se na něj přilakuje papír (Tenguyo Kashmir). Připojuji ilustrační snímky - na prvním jsou uši skryté pod tou hromadou časopisů (lepí se horní potah křídla), na druhém už se lepí křídlo do vzepětí.