EagleTree V3

Úlet Q10 s Unilogem na palubě mě trochu popohnal v testech nové měřicí jednotky EagleTree eLogger V3 (jde o novou verzi, která se od toho, co déle nabízí u nás I. Hořejší poměrně dost liší). Rovnou pro případné rýpaly podotýkám, že pořízení tohoto zařízení nemá s úletem žádnou souvislost, měl jsem ho již předtím a nasazení se chystalo tak jako tak.

Zařízení eLogger je řešeno tak trochu opačně než Unilog, ten má v sobě výškoměr a externě se připojuje proudová sonda, eLogger naopak sám měří proud, sonda 100A je vestavěna, výškoměr se musí přidat externě, zrovna tak se externě připojí i GPS a další sondy. Popravdě řečeno pro RCEJ je Unilog daleko praktičtější, je lehčí a menší, eLogger se třeba do Q10 nevejde skoro vůbec, do Ambrosie je to velmi natěsno. Nicméně funkčnost není špatná. Měření proudů a napětí je bez diskuse, tam není co řešit. Připojená výškoměrná sonda je naprostá novinka (na webu Hořejšího ještě není), nově má na sobě i displej a po přistání je hned vidět i bez PC  maximální výška, dokonce tato mikrosonda umí maximální hodnotu měřit i zcela nezávisle bez základní jednotky. Toto funguje velmi pěkně. Naopak propadák u eLoggeru je optická sonda otáček, pracuje v aktivním režimu, kdy sama vysílá infrazáření, což je dobré třeba k namíření na hřídel vrtulníku natřenou střídavě bíle a černě, vrtuli to ale měřit neumí. Popravdě nevím, jak by se s eLoggerem reálně měřily otáčky u motoru na čtyřstovku, u stříďáku to řeší jiná sonda, která snímá přímo buzení motoru (stejná je i k Unilogu), ta naopak chodí dobře. 

Dobře řešený je externí displej, pro "živé měření" na zemi je podstatně přehlednější než displej Unilogu, na druhé straně ale displej eLoggeru opravdu jen pasivně ukazuje, zatímco u Unilogu má i tlačítka a lze z něj měnit nastavení. Software je proti Unilogu hezčí a "bohatěji vypadající", reálná přehlednost pro analýzu dat vyjde ale tak nastejno. Co Unilog neumí je GPS, to k eLoggeru mám a zatím jsem nezkoušel, na výsledek jsem ale každopádně velice zvědavý, mám tušení, že se budu místy dost divit, kam létám...

Celkem vzato je to pěkná hračka, ale konkrétně do malých RCEJ se Unilogu nevyrovná :-( Příležitostně nafotím nějaké snímky instalace, prakticky vše je ale názorně ukázáno na webu výrobce.

2,4GHz na postupu?

Z četnosti debat na toto téma by se zdálo, že kdo nemá 2,4GHz je totální loser atd. Ovšem podívejte se třeba sem - na soupisce F5J EuroCupu to nemá nikdo jiný než já se synem. Na MČR RCEN (37 soutěžících) to bylo přesně stejné - jen my dva. Byl jsem na dvou soutěžích RCEJ - kromě nás se jednou objevilo ještě jedno rádio na 2,4GHz. Když jsem se přihlašoval na Eurocup F5F do Rakouska, tak se mě pořadatel dotazoval na technické věci kolem měření, že se prý s tímto ještě nesetkal :-) Takže asi tak nějak, o masovém přechodu u aktivně soutěžících lidí nemůže být řeč...

Každému je snad jasné, že tento příspěvek není ani v nejmenším rytím do technologie 2,4GHz, to by ostatně ani moc nešlo, když to sám užívám :-) Ovšem připouštím že to je jistý útok na řadu diskusí - opravdu nemá cenu brát některé věci moc vážně, realita je fakt dost jiná, než se může zdát někomu, kdo by byl odkázaný jen na informace z diskusních fór...

LiPOL jsou shit, který nic nevydrží :-))))

Elektro Junior-S od Graupnera

Takový "EPP Ion" od Graupnera. Podrobněji popíšu později, zatím jen několik snímků. Info výrobce je zde. Ještě malá oprava - cena včetně motoru a vrtule je někde kolem 2500 korun, s 2050, které jsem kdesi v diskusi uvedl to byl překlep, sorry :-(

Ještě k Siestě - doplněna fotografie

A ještě doplňuji přesné vzletové hmotnosti - s LiPOL 1300mAh je to 603g, s 8xGrepow 1400mAh pak 725g.

Siesta RCEJ - první dojmy

Se Siestou od Topmodelu jsem sice lehce poletoval už loni před koncem roku, to ale byly spíš jen základní testy funkčnosti, teprve tuto neděli jsem se dostal k čemusi, co už lze označit za první kroky plnohodnotného zalétávání. Jelikož tento model po svém uvedení na trh vzbudil s ohledem na značný zájem o RCEJ docela rozruch, tak možná neuškodí pár poznámek.
K vlastnímu modelu není z hlediska konstrukce co dodat, fotky a popis u výrobce sedí. Já jsem si ji koupil v provedení ARC a potáhl Vliesem, což pokládám za lepší řešení. Na vlastním modelu jsem prakticky nic neměnil, zpracování od výrobce mi přijde kvalitní a byl jsem spokojen. Co se mi ale už tak moc nelíbí je hmotnost - při použití 8xNiMH přeleze o poznání 700g, což už je relativně dost. Uvážím-li, že potah Vliesem by měl být lehčí než fólie (a na ocase mám dokonce tenký Mylar) a že jsem použil malá serva SG50 o hmotnosti cca 6g na kus, tak se obávám, že ARF verze s robustnějšími servy cca 9g už bude mít spíš 800g, což je docela hodně. S LiPOL se to sice srazí o až 100g, ale kostra by se dala zlepšit. Podle mě má nadváhu hlavně trup, gondola je zbytečně robustní a těžká, přitom ale třeba připojení ocasní trubky moc důvěry nebudí. Ušetřit by se ale asi dalo i na křídle. Nicméně když to tak nějak shrnu, tak při použití LiPOL lze říct, že je hmotnost mého kusu vyhovující, naléhavě ale všem doporučuji opravdu šetřit na vybavení - 5-6g serva jsou při 6ti kusech dost na místě!
Co se létání týče, tak jsem zatím moc neřešil stoupavost, Siesta létala s pohonnou jednotkou S400/4,8V s převodovkou Hendrych, ovšem převody a vrtule typu "zrovna mi to takhle sesazené leželo na stole" a optimalizované spíš na můj druhý lehčí model. Nicméně i takto byly výšky za 60s určitě přes 200m, odhadem tak 220-240m, výškoměr teprve svezu, ale asi se moc nemýlím, RCEJ mám od loňských dlouhých ladění dost v oku. To dává dobré šance, že se skutečně optimalizovanou jednotkou by mohly být výšky někam mezi 250-300m reálné. V kluzu se Siesta chová slušně - létá příjemně, díky řízené směrovce se dá udělat zatáčka lépe než u mého starého modelu. Opadání se musí více proměřit, ale ani tady se proti mému současnému modelu moc neliší, což není překvapení - je sice těžší, ale zas má větší plochu. Chování při přistání je velmi dobré. Trochu rozpačitý jsem ale zatím z klapek - Siesta má 4 serva v křídle, ale objektivně se mi nezdá, že by možnost změny profilu po celém křídle něco výrazného přinesla. Možná se dá s naklapkovaným modelem lépe kroužit "na uchu" v házedlovém stylu, ale celkově to není moc propastné. Popravdě mi dokonce vrtá hlavou to, zda by nebylo lépe serva klapek vyhodit úplně, klapky vylehčit a přilepit napevno - asi to sice neudělám, ale námět k úvaze to je...
Kdybych měl udělat opatrné shrnutí (opakuji, že jde o první dojmy a ladění není u konce!!), tak si dovolím říct, že Siesta je zcela jistě použitelná pro soutěžní létání RCEJ. Je ale dost otázkou, zda jsou investice do tohoto poměrně komplikovaného modelu se šesti servy a spoustou programování a ladění opravdu přínosné třeba ve srovnání s mým extrémně jednoduchým loňským modelem (hybrid křídla Q10 a trupu Relax od LS model)...

Je na čase představit mého mazlíčka

Jmenuje se Surprise 15, má 2200mm rozpětí, 36 dm2 plochy a motor NEU F5F s ní při příkonu od 1400W nahoru velmi slušně cvičí :-)

První test 2,4GHz FASST

Před pár dny mi dorazila nová hračka - Futaba 6EX 2,4GHz. Tentokrát to není pro mě, ale pro syna, potřeboval jsem pro něj nějakou jednoduchou počítačovou soupravu, kterou unese a tak jsem to spojil s testem nové technologie.
V neděli s tím syn odlétal celou soutěž RCEN s modelem Filip 400. Stručně řečeno bez potíží, na rovinu ale říkám, že nešlo o nějak extrémní podmínky. Já sám létal se Surprise 15 řízenou běžnou 35MHz daleko dále a taky bez jediného záškubu, takže to prosím nikdo neberte ve smyslu, "jak je to wifi super a klasika na nic"!! Každopádně ale základní funkčnost pro dosah ve vzduchu do cca 400-500m je ověřena, časem dojde i na divočejší testy.
Co se týče vlastní soupravy, tak je to docela hezké rádio, byť samozřejmě poměrně jednoduché. Upozorňuji ale, že 6EX 2,4GHz nemá (naštěstí) programově nic moc společného se známou 6EXA - má o volný mix víc a navíc jsou mixy víc ovlivnitelné, takže se dá elektrovětroň odladit docela hezky. Celkem nemám co vytknout, mohlo by to umět o trochu více, nicméně vše, co sliboval manuál, souprava splňuje, nenašel jsem žádný zádrhel.
Nicméně ale přeci jen jedna negativní poznámka - montáž přijímače resp. jeho antén do hotlineru opravdu bude problém, mají-li být antény ve vhodném úhlu vůči sobě, aby se minimalizovalo riziko výpadku. Příležitostně uvedu fotku instalace v Filipu 400 - i tady to je jistý kompromis a přitom v modelu je na elektrovětroň docela dost místa - tohle asi problém bude.

Unilog v praxi

Instalace v modelu RCEJ, konkrétně Filip 400...Palubní jednotka s výškoměrem a pamětí

Sonda 40A s 2mm konektory

Sonda optického otáčkoměru (nouzově přidělaná). Kupodivu snímání fungovalo při prvních testech prakticky stoprocentně spolehlivě, nicméně existuje i sonda s magnetickým snímáním.

Ještě k RCEJ Hořice

V minulém příspěvku zmíněná akce byla kapitola sama pro sebe.
Vlastní soutěž byla docela drsárna - vítr chvílemi až 12m/s opravdu pro modely této kategorie není. To mě ale nijak nerozhodilo, spíše jsem velice příjemně překvapen, že můj model si s podobným počasím poradí, ač na to není sebeméně zamýšlen a odlétal celou soutěž bez problémů. V prvním kole jsem dokonce zaletěl vyloženě dobrý čas, bohužel s nulou za přistání, ale to bylo spíš proto, že jsem ještě v podobném počasí neletěl, v dalších kolech už jsem si přistání srovnal, jsem ostatně jeden z mála, kdo dokázal v daných podmínkách přistát i za 100 bodů. Bohužel v druhém kole jsem po velmi slušném startu nalétl neskutečný rozpad a ve třetím už bylo na můj model větru opravdu moc. V posledním kole mě pak postihla dost záhadná závada, kdy motor ztratil asi třetinu výkonu (potvrdil i letový záznam v Unilogu), záhadou je ovšem to, že při následných testech vše šlape jako hodinky... No, stane se, model je bez škrábnutí, tak si nemám na co stěžovat.

Unilog je doma

Aneb zase nová hračka :-)

RCEJ - zase je o čem přemýšlet :-(

V sobotu jsem vyrazil na takovou polooficiální soutěž RCEJ v Praze Písnici. Počasí nestálo za nic, leč létat se dalo celkem bez potíží, v tomto ohledu vše OK.
Popravdě mě ale docela zděsily výkony několika soupeřů v čele s J. Bartůňkem, přiznávám, že jejich dosahované výšky i další parametry byly při této akci hodně mimo mé možnosti. Důvody jsou různé - moc mi nesedělo počasí, navíc jsem až na této akci narazil na jeden technický problém s mým vybavením. Tohle se vše dá řešit, jednu věc jsem ostatně otestoval hned v neděli.
Přiznávám ale, že hlavní kix je někde jinde - v proflákaném létě. Ano, dal jsem pár testů, něco otestoval, to zas ano. Ale systematický výzkum, se kterým jsem se vrhl do RCEJ z počátku se vytratil a teď se mi to vrátilo :-( Poučné...

S RCEJ je skvělá relaxace!

Dnes ráno jsem vyrazil na letiště. V první řadě jsem trénoval na UŠ soutěže s upoutaným SuperZoomem. Je to mimochodem skvělá zábava, kterou mohu vřele doporučit - zdánlivý návrat o několik desítek let dozadu, ale stojí to za to, vřele doporučuji...
Ale k titulku - v mezerách mezi nabíjením jsem trénoval s "čtyřstovkou". Super zážitek! Motor už měl nejlepší léta za sebou, takže jsem za minutu motorového letu létal maximálně do 260ti metrů, většinou jen kolem 220m. I tak jsem ale z 6ti letů ulétl maximum 5x. Podmínky přitom nebyly snadné - stoupáky sice při každém letu, ale jen dost úzké a nevyzpytatelné, takže se muselo hledat, v tom je ale právě ta hlavní krása plachtění. Opravdu vřele podobný model doporučuji, je to velká pohoda!!!

Převodovka Feigao 5,2:1

Svého času se v diskusi na Mojehobby objevily dotazy, jak vlastně podobná planetová převodovka vypadá po rozebrání. Tak jsem při poslední údržbě spáchal dobrý skutek a nafotil to, snad to bude jasné.
První snímek je převodovka na motoru, druhý je pohled do předního dílu převodovky se satelity, poslední pak pastorek (je krásně vidět, jak si pastorek po záběhu sedl a jak je "očištěná" část, která je ve styku se satelity).

Ranní termická pohodička s RCEJ

Graf asi nepotřebuje komentář, model je tento...

Nová Optima zalétána

Účastníci MČR RCEN asi nepřehlédli, jak dopadla moje stará spolehlivá Optima - každopádně největší rána celého mistrovství. Naštěstí jsem již před touto akcí měl připraven nový exemplář stejného modelu a dnes dozrál čas na zalétání (první let se konal již před časem, ale vedl k dost zásadním úpravám náhonu klapek atd.).
Výsledky hodně zajímavé a to hned v několika ohledech. Jednak pohon - použil jsem Feigao 540/8S s převodem 5,2:1 a aku LiPOL Himodel 3s 3300mAh 25C, vrtule prozatím 15x13. Stoupavost je poměrně šílená - čistá vertikála neomezeně dlouho, do výšky vypnutí pro soutěž RCEN stoupá model cca 10s. Jsem zvědavý co ukáže Alti...
Zajímavé je ale i chování v kluzu - tato Optima je nestandardní, křídlo mi Leoš udělal s větším vzepětím (do W) a opravdu se zdá, že je stabilita v kroužení lepší. Bude to chtít ještě další výzkum a doladění, ale každopádně model vypadá slibně :-)