Něco o modelech raket 5 - s odstupem sedmi let...

 Poslední ze série článků o raketách jsem napsal před více než sedmi roky. Jelikož jsem se v letošním roce po pauze zase věnoval raketám o něco více, tak zkusím nejprve sepsat, co se v oboru za tu dobu změnilo - v jistém smyslu je tento odstup docela poučný...

Motory na trhu

Velké balení motorů Klima

V nabídce raketových motorů nastala proti stavu popisovanému v červenci 2014 jedna změna k lepšímu, ale kromě ní bohužel také dvě změny k horšímu a také několik nenaplněných očekávání.

Začněme od toho pozitivního - motory Klima, tehdy zmiňované jako novinka, se nadále vyrábějí a dostaly se i do běžné nabídky českých prodejců (primárně dováží Astramodel, maloobchodně má například Pecka či Profimodel). Tohle je pozitivní, cena zůstala celkem příznivá (ve velkém balení dokonce mírně klesla), takže kdo chce, může si prostě jít motor koupit.Navíc se u Klima mírně rozšířila nabídka - motory B2 s menším tahem, dále přibyly verze se šlehovými palníky a dalším materiálem pro zážeh více motorů najednou (bleskovice a další).

I nadále se rovněž dováží americké motory Estes, cena pořád nic moc, ale mít na výběr neuškodí. 

Negativní je zato faktický konec prodeje motorů Rapier. Pro rekreační létání to příliš nevadí, pro případné soutěžní použití ale trochu ano, reálně se dnes dají v běžné obchodní síti pořídit pouze 13mm minimotory Estes, které jsou proti Rapierům o poznání dražší.

Estes T - Momentálně
jediné minimotory
v běžném prodeji

Druhým negativem je pak to, co jsem již avizoval v roce 2014, tedy konec prodeje delaborovaných motorů ze světlic ROS - nyní již je koupit nejde asi nikde, prostě odchod do historie...

Co se týče nenaplněných očekávání, tak se v první řadě nenaplnila naděje na to, že by Klima začal vyrábět i silnější motory v třídách E či F, toto prostě "vyšumělo". 

Navíc se ale nabídka v tomto ohledu nerozšířila ani jinými cestami. Firma Estes například v USA svou nabídku zásadně rozšířila jak o několik výkonných kompozitových motorů (podobné motorům Aerotech), tak ale i o několik ekonomicky zajímavých motorů na bázi černého prachu. Bohužel ale pro dostupnost v EU je nutné získat CE certifikaci, jejíž pořízení se podle dostupných informací byrokraticky dost zkomplikovalo, takže se zatím žádný evropský dovozce do certifikace nehrne. Dostupné jsou nadále motory od Aerotechu, které podle dostupných informací prošly v roce 2019 procesem CE recertifikace úspěšně, na druhé straně ale jeho náročnost i přes úspěšnost další dovozce spíše odradila :-( Patrně ze stejného důvodu se i nadále nedají v běžném prodeji pořídit soutěžní motory pro FAI kategorie, uvedení do běžného prodeje by se nevyplatilo.

Příklad motoru, který
v EU nepořídíme:
zde E12-4

Celkem vzato se dá říct, že pro zájemce o zábavné polétání s modelem rakety je nyní nabídka motorů proti roku 2014 spíše lepší, ovšem pokud dojde buď na soutěžní létání anebo na zájem o větší a těžší rakety, tak pak už to dobré není a situace je proti minulosti spíše horší...

Stavebnice a konstrukční díly

V tomto ohledu bych posun za sedm let narozdíl od motorů hodnotil kladně. Je to opět dáno především zařazením produkce německé firmy Klima do běžné distribuce v ČR, to přidalo jak další stavebnice pro rekreační létání, tak ale i samostatné konstrukční díly. Jsou dostupné hlavice v řadě velikostí, vinuté trubky a další věci. Navíc se i nadále dováží běžná nabídka od amerického Estesu, který uvedl i některé zajímavé novinky, ceny přitom nijak podstatně nevzrostly.

Mimochodem jak Estes, tak Klima se dost věnují i nabídkám "sad" pro modelářské kroužky či školy, kdy je v jednom balení 6-24 raket, ceny jsou zejména u Klima vyloženě lidové, cena za jeden model začíná už někde u 170ti korun. Estes vychází dráže, ale sleva u velkých balení proti jednotlivým kusům je procentuálně možná ještě větší. 

Kuriozitou je pak novinka od Estesu Orbis 3D, která reaguje na stále větší rozšíření 3D tisku. Ve stavebnici je tak pro 12 modelů dodán jen materiál typu trubek a padáků, hlavice a stabilizátory si modelář vytiskne sám z dodaných STL souborů. Ale o 3D tisku viz dále...

Jinak je také v produkci firem (především právě Estesu) vidět, že v poslední době přeci jen opět ve veřejnosti oživl zájem o vesmírný program. Zrovna v době psaní tohoto článku Estes avizuje a uvádí do předobjednávek aktuální model Blue Origin "New Shepard" jako aktuální reakci na aktivity této firmy. Model je mimochodem docela zajímavě řešený - kombinace létajícího a "display" modelu. Rovněž je v nabídce i Nasa SLS a další aktuální technika. SpaceX kupodivu v nabídce není (dříve byl), ale předpokládám, že tam půjde o nějaké licenční/marketingové rozpory. Obecně ale hodně přibylo vazby na různé aktuální aktivity v oboru, což pro zájem o tuto oblast modelařiny není vůbec od věci.

3D tisk

Estes Orbis 3D
aneb "vytiskni si sám"

Ano, jestli bych něco bral za výraznou změnu, tak je jí nástup 3D tisku. Před sedmi lety jsem sbíral úplně první zkušenosti a šlo o žhavou novinku, dnes už je to "rutina pro masy". Ke stažení je spousta modelů, pro příklad vlastně všechny hlavice pro modely Estes lze vytisknout doma, ale další možností je samostatná tvorba. S novými materiály jako je LW-PLA se navíc možnosti 3D tisku sunou i do soutěžních modelů, nejde již jen o rekreaci. Víc nebudu rozebírat, o 3D tisku ve spojení s raketami hodlám sepsat samostatný článek, mohu ale konstatovat, že toto vnímám jako změnu hodně pozitivní.

Soutěžní létání

Soutěže raket nadále nestíhám (všechen čas mi sežere létání v leteckomodelářské kategorii F5J včetně mezinárodních akcí). Co tak ale sleduji, tak víceméně platí vše, co jsem psal o soutěžních modelech v tomto článku... K pár pokusům jsem došel a jednoznačně mohu říct, že s využitím 3D tisku lze nyní soutěžní model rakety postavit snáze než dříve (popíšu v samostatném článku). Z hlediska kategorií se docela tlačí na prosazení již v minulosti zmíněné kategorie S2P (nosič "vejce", s cíle dosáhnout co nejpřesněji 300m výšku a 60s čas letu), nově vzniká kategorie "triatlon", kdy se s jedním modelem letí jedno kolo s padákem, druhé se streamerem a třetí s návratem rotací. V RC raketových kluzácích S8E/P se pak projevuje pokrok v konstrukci F3K házedel, kdy se nyní s raketovým pohonem dá létat i s házedlem v plné velikosti 1500mm, ani nemusí být zmenšené...

Celkem vzato ale žádné velké změny, nicméně čtení zápisu z posledního jednání CIAM FAI bylo docela zajímavé a zjevně jistá snaha o úpravy pravidel existuje.

Do jisté míry ale přibylo dostupných informací na internetu. Minimálně na americkém NAR byla sekce soutěžního létání hodně doplněna o zajímavé plánky a články. Dále se dost zajímavostí najde u ukrajinců - z webu jejich raketomodelářské sekce je dostupná řada Youtube videí (ukrajinsky, pro nás prošlé výukou ruštiny to ale není problém).

To je asi tak vše, článek je skutečně pouze spojovací mezi rokem 2014 a 2021 :-) Nicméně v dohledné době se k problematice raket vrátím znovu, minimálně článkem o použití 3D tisku.