Proč je málo mladých na modelářských soutěžích?

Na webu Aviarium se objevil zajímavý článek, reagující na úvodník z RC Revue. Zabývá se otázkou, proč je na soutěžích málo mladých a docela podrobně rozebírá různé změny a důvody. Doporučuji k přečtení, stojí to za to, s obsahem souhlasím tak na 85% a ve zbylých 15% se řekněme liším spíše důrazem, vysloveného nesouhlasu je minimum.
Jednu výhradu ale k článku mám, ta se ale netýká toho, co v článku je, nýbrž věci, která v článku úplně chybí a to mě vyprovokovalo k napsání tohoto příspěvku.

Podle mého názoru je totiž pro propad počtu soutěžících zásadní bod, který bych označil jako "vnímání soutěžního létání jako sprostého slova či jako reliktu minulosti". Tohle totiž není žádná nadsázka! Do roku 1989 u nás v modelařině soutěžní létání naprosto převládalo, lidí, kteří modelařili jen pro zábavu, bylo patrně méně než těch, kteří létali aspoň občas i soutěžně. Problém byl ale v tom, že tento stav není příliš hoden úcty, šlo spíše o donucení. Mizerné zásobování veřejně přístupného trhu v kombinaci s například nedostupností modelářského paliva nutilo spoustu lidí ke vstupu do svazarmovských klubů, přes které šlo leccos vyřešit. Ovšem rozdělování příspěvků bylo mimo jiné vázáno na počty splněných výkonnostních tříd, takže se na soutěže prostě muselo. Navíc i fungování klubů bylo dost rozdílné. Někde to fungovalo docela rozumně, sám si na dobu ve Svazarmu příliš stěžovat nemůžu (fakt ale je, že jsem například v házedlech běžně plnil 1.VT zcela dobrovolně celkem bez potíží, takže jsem byl pro klub přínosem a nikdo mě nebuzeroval). Ovšem našly se (zejména v menších městech) i drsnější příklady. Možná si někdo mého věku vzpomene na až zrůdný článek v modeláři "Mládež v pokračovacím kroužku", kde se svými "výsledky" chlubil kdosi z Krnova.  Opravdu síla - dotyčný tam zcela natvrdo uváděl nedostupnost žhavicího paliva jako výhodu, protože "ho nedostane koupit a když chce létat, tak si ho musí vysloužit" - prachobyčejné vydírání. Tento článek se tehdy údajně řešil i na ÚV Svazarmu či KSČ, protože takto otevřeně popsané postupy nepůsobily právě dobře, docela tomu věřím, tehdy to docela rozruch vzbudilo.

Při existenci podobných nepatřičností se proto nelze divit, že ne právě málo modelářů se po roce 1989 na organizovanou činnost vykašlalo téměř s nadšením - není zdaleka pravda, že kluby zanikaly jen kvůli "nástupu kapitalismu", kdy se část lidí vrhla na podnikání nebo jiným vlivům jako třeba ztráta prostor po restitucích. Tohle se bez diskuse dělo, ale ne právě málo klubů se rozpadlo i samo od sebe, kdy většina lidí odešla sama od sebe, protože po uvolnění trhu už "organizaci" naprosto na nic nepotřebovali.
No a právě někdy tehdy nastal i počátek propadu soutěžního létání. Ze začátku to nebylo tak patrné - odpadnutí těch, kdo létali spíše z donucení bylo spíš přínosem, RC modely se rozvíjely, po čase nastal nástup elektroletu, u větroňů přišla slavná éra nástupu F3J  - nevypadalo to zle. Jenže se jaksi mimoděk lidé chodící na soutěže začali stávat poměrně oddělenou skupinou. Na jedné straně ubývalo mladých, řada důvodů zmíněných ve výše zmíněném článku sedí. Na druhé straně se ale noví zájemci o modelařinu přicházeli, ne že ne,  jen se jaksi s těmi "starými soutěžáky míjeli. A nejde jen o nováčky s EPP sety, dnes už je docela běžné, že někdo z nových zájemců postupně došel třeba k celokompozitovým větroňům za nemalé peníze, se kterými létají perfektně. Nojo, ale zkuste se jich zeptat, zda by si to nechtěli poladit třeba na soutěžní F5J nebo alespoň RCEN. To bude hned "ále, kdo by tam lezl, na to se můžu vykašlat" nebo dokonce drsnější "na to ti kašlu, Svazarm už není". Že to je úplná pitomost a ve světě se soutěžně létá spíše stále více? To nevysvětlíte, je to v nás nějak zažité.

No a tady máme docela velký problém... Starší modeláři, kteří jsou na soutěžní létání zvyklí z minulosti, zvolna ubývají. S přírůstkem mladých odchovaných klasicky v kroužcích je problém, v tomto povětšinou souhlasím s výše uvedeným článkem. Modelářů a často schopných přitom nově přibývá (a ne právě málo), v tom bych jako s jednou z mála věcí s Michalem nesouhlasil, myslím si, že toto podceňuje. Problém je ale v tom, že tito lidé jen minimálně přecházejí k soutěžnímu létání, narazíme na ně spíš na různých sletech atd. A tady vidím skutečně příčinu spíše v tom, co popisuji já, tedy "image" soutěžení v modelařině jako nějaké úchylnosti či dokonce reliktu minulosti.

Samostatnou kapitolou přinášející problémy pak je přístup naší modelářské organizace SMČR. Řekne se shánějme nové zájemce o soutěžní létání, ale pak se ten zájemce najde a zjistí, že podle současných podmínek by prostě neměl vůbec na žádné soutěži létat, aniž by byl členem SMČR. Týká se to i víceméně náborových místních akcí v RCEN atd.  Ovšem když se bude zajímat, tak zjistí, že SMČR před lety zrušilo individuální členství, takže prostě poslat někam přihlášku nejde.  A když má zatím nevyhraněný zájemce, který by si "třeba nějakou" soutěž zkusil, začít řešit, kam by se přihlásil do klubu atd, tak hádejte třikrát, co asi udělá. Hádáte taky, že se na to vykašle? Ve velké většině případů jste uhodli... Aby bylo jasno, požadavek na členství do značné míry chápu, předpisy se i pod vlivem EU zpřísňují a pro svaz je prostě riskantní povolit na soutěži účast nečlenů, na které se nevztahuje pojištění účastníků. Tohle beru, ale určitě by se dala cesta k členství zjednodušit a zrychlit - třeba obnovením individuálního členství, v ideálním případě i nějakou zjednodušenou cestou, třeba možností vyřídit to přímo na soutěži, nebo vytvořením jednoduché online aplikace, která by umožnila přihlásit se a zaplatit přes internet, atd.  Tohle by si mělo dát vedení svazu za prioritu, je to opravdu problém...

Celkově vzato jsem ohledně rozvoje soutěžního létání s modely v ČR trochu skeptický, myslím si, že problémů je a bude hodně. Na druhé straně bych ale proti článku, na který reaguji, možná trochu optimističtější v otázce modelařiny jako takové, více se to ale projeví v létání jen tak pro radost...