sobota 29. října 2011

Shock F5J

Uvedl jsem do chodu nový model určený především na "výškoměrové" F5J. Po dvou dnech létání přišel čas na drobný popis. Model pochází od MG model, rozpětí je 3,5 metru. Provedení je zakázkové - nakonec to vyšlo na křídlo s D-boxem ze spread tow uhlíku, v zadní části profilu se najdou pod sklem také uhlíkové křížové výztuhy. Pro odlehčení je výplň z Rohacelu (běžný Shock používá těžší Herex). Nosník je na elekroverzi poměrně silný, uvažuji i o létání s větroňovým trupem, proto se nadalo tolik šetřit. Trup je převážně uhlíkový.
Z hlediska osazení jsem uvažoval více variant, nakonec to vyšlo následovně:
Motor je Kontronik Kira 480/34 s převodovkou 5,2:1, regulátor CC Phoenix ICE 50A. LiPOL je tříčlánek, prozatím jsem létal výhradně s 3s Nanotech 2200mAh 45C, ale už mám vyzkoušeno, že model vyvážím i s tříčlánkem 1300mAh, což bude patrně standardní pohon pro F5J FAI. S vrtulí 13x11 model spolehlivě stoupá cca 7-8m/s, což na FAI úplně stačí, předpokládám, že regulátor zvládne i něco jako 14x12 a dostanu se na 10m/s. V obou případech se pohybujeme v oblasti velmi slušné účinnosti, takže by šlo zkusit i Autonomy a podobné kategorie.
Zbytek eletroniky je běžný - 2x Hitec HS125MG na křidélka, 2xHS65MG na motýla. Jediný kix se mi podařil u klapek, kde jsem se uklikl při objednávce - koupil jsem digitály Graupner DES586, ovšem až po prvním očesání převodu jsem zjistil, že nemají kovové převody - měly to být DES587... Ach jo :-( Nicméně zatím zůstavají tato serva, patrně je po dalším očesání předělám na 587 - 586 a 587 jsou identická, bude stačit vyměnit převody. Přijímač je Futaba 6208 FASST, napájím přímo z regulátoru - ICE50A má 5A BEC a při velmi mírné zátěži regulátoru to není nějak extra riskantní. V případě nasazení na F5J Euro bych dokázal z pohonu vyrazit možná až 1,5kW, ale to už bude potřebovat jiný regulátor a pak by patrně došlo i na samostatné napájení přijímače.
Co se týče vzletové hmotnosti, tak plně osazený model bez baterek váží 1900g, což znamená letovku malinko přes 2100g s Nanotech 2200mAh a asi 2040g s 1300mAh. S ohledem na to, že model je poměrně hodně pevný, nejde o vyložené "ultralight" to pokládám za slušný výsledek.

Letové vlastnosti jsou příjemné, model je velmi hodný. V podstatě ani moc nepotřebuje v termice "klapkovat", profil má dostatečný vztlak už "v základu". Bude přirozeně nutno doladit diferenciace křidélek a motýla, ale zásadní problémy nečekám. Už druhý den létaní jsme si se synem dali soukromou soutěž s výškoměry (on létal s Ambrosií)  a natočil jsem nejeden stoupavý proud, prozatím mám maximum z nejnižší výšky 132m, ale bude se to tlačit dolů :-) Celkově lze zatím mluvit o značné spokojenosti. Malá galérie snímků je na Picase...

neděle 23. října 2011

Altis V3 - výškoměr pro kategorii F5J FAI

Definice FAI výšky
Pro létání v nově vznikající kategorii F5J podle FAI je nezbytný výškoměr s funkcí záznamu tzv. FAI vypínací výšky.  Základní princip je dán pravidly  - výškoměr se připojí na kanál plynu. Spuštění motoru aktivuje záznam. V okamžiku vypnutí motoru se začne počítat 10 vteřin, za tzv. FAI výšku pro výpočet skóre se pokládá nejvyšší naměřená hodnota od startu modelu do konce těchto 10ti vteřin. Po uplynutí 10ti vteřin se výškoměr změní v běžný záznamník pouze s kontrolou nového zapnutí motoru, při novém spuštění hlásí chybu, tedy nulu za let. Poslední požadavek - výškoměr musí být schopen oznámit "FAI výšku" časoměřiči přímo po letu nějakým jednoduchým způsobem bez potřeby počítače.
Další případné funkce už jsou na delší diskusi a mohou se lišit, navíc můžou nastat ještě určité změny v pravidlech (například striktně znemožnit restart motoru atd.), podstata je nicméně v tom výše uvedeném.

Prvním vyhovujícím přístrojem na trhu byl slovinský výškoměr Altimeter  od http://www.rc-electronics.org. V tomto příspěvku se podíváme na novou alternativu tentokrát ze Slovenska - měřič Aerobtec Altis V3.

Výškoměr Altis - vpravo je "letová část", vlevo FTDI USB interface
Altis V3 je malinká krabička (přesněji plošný spoj ve smršťovací fólii) o hmotnosti pouze 4,5g. Standardní připojení je na kanál plynu - výškoměr se zapojí na patřičný kanál v přijímači, regulátor se pak připojí na výškoměr. Alternativně lze použít i V-kabel (pak je vyloučeno ovlivnění motoru) anebo (pro jiné kategorie) lze výškoměr připojit vlastně kamkoli na napájení, pak z něj bude běžný záznamník výšky.


Nastavení parametrů
K počítači se připojuje přes USB -  součástí dodávky je klasické FTDI rozhraní, ke kterému se výškoměrová část připojí. Dodaný software funguje pouze na MS Windows, prozatím mám ověřeno ve WINXP Home v mrňavém netbooku Asus EEE a pak ve Windows 7 64bit spuštěných na Apple Macbook pomocí VMWare Fusion. V obou případech vše fungovalo bez podstatných potíží. Z aplikace se provede prvotní nastavení a pak lze přirozeně stáhnout a ulořit grafy jednotlivých letů "pro poučení".
Přímo na soutěži ale počítač není třeba, FAI výška je zobrazena blikáním LED. Poměrně snadné  - odbliká postupně tři číslice, pak je delší pauza. Počítají se "bliky", nula je delší svícení. Jak jsem napsal v článku o soutěži v Dubnici - může to vypadat jako "blbárna", ale v praxi jsme se s časoměřičkami bez jediné výjimky shodli vždy nejdéle na druhý pokus a proces odečtu netrval víc než minutu, obvykle spíš do 30s, takže bez problémů.
Celkové hodnocení je poměrně pozitivní, měřiče jsme obdrželi v Dubnici až těsně před soutěží, ale  rozchození bylo bez potíží. Dokonce jsem přímo na poli rozchodil ovládací software na mini netbooku, čehož Palo Lishak pohotově využil k tomu, abych programoval switche i dalším lidem - myslím, že to názorně ukazuje, že rozchození a pochopení obsluhy není nic složitého :-) Nemá cenu hodnotit do detailu možnosti nastavení, protože software se dále vyvíjí, už v momentu psaní tohoto příspěvku je k dispozici nový software, který možnosti rozšiřuje (budu testovat nejdříve za týden). Nicméně už teď lze konstatovat, že se měření vypínací výšky není nutno nijak bát a průběh soutěže může být svižný a bezproblémový.

Altis v trupu - konkrétně Scorpiona a Shocka

středa 19. října 2011

Ohlédnutí za soutěží F5J FAI v Dubnici nad Váhom 15.10.2011

V sobotu 15.10.2011 jsme se synem vyrazil na naši první soutěž kategorii F5J FAI, tedy s měřením výšky. Na tomto místě se chci trochu ohlédnout jak za vlastní soutěží, tak ale zejména trochu rozebrat mé dojmy z této nové kategorie.
Nejprve k soutěži. Tady není moc co rozebírat - cesta sice dlouhá, ale bez větších problémů, letiště v Dubnici je pěkné, přijetí přátelské :-) Počasí na říjen také ušlo, problém byl jen dost sílící vítr, což pro naše lehké RCEK modely nebylo právě ideální. Nicméně Martin s Ambrosií zvládl soutěž bez škrábnutí, dokonce získal 2x 1000b. Zbylé starty už mu tolik nešly, ale napoprvé to šlo. Můj průběh byl divočejší. Létal jsem se Scorpionem - první let celkem dobrý, ale v druhém letu jsem vyrobil nulu po technické selhání (model ale nijak ohrožen nebyl). Po vyřešení problému jsem dělal co se dalo, další dva lety byly podařené (jeden dokonce za 1000b), takže jsem před posledním kolem vůbec nebyl bez šance na dobrý výsledek (tak do první pětky). Bohužel ale právě moje skupina letěla do totálních sraček (vítěz skupiny bral 1000b za pouhých 6 minut letu) a mě se dařilo ještě o něco hůře, takže jsem nakonec skončil až na 12. místě.  Ale škody nulové, navíc jsem přivezl výškoměry a nový trup na Scorpiona, takže pohoda :-)

Teď ale vážněji k dojmům z pravidel. Rozdělil bych to na věci plynoucí z "potíží vzniku" a pak na "problémy systémové".
V té první oblasti je samozřejmě patrné, že zatím soutěžící nemají pravidla zažitá, takže padala řada "blbých dotazů", ale to není podstatné, to se všichni rychle naučí. Další komplikací je občasný problém s indikací výšky. Já byl jeden z těch, kdo testovali nové slovenské výškoměry Altis a problémy nebyly, celkem pohodové je i čtení pomocí počítání blikání diody. Vypadá to jako pěkná "blbárna", ale v reálu jsme se s časoměřičkami vždy shodli na započtené hodnotě nejpozději na druhý pokus, takže výsledek do minuty (sundání křídla u Scorpiona trvá déle :-))) Naproti tomu byly nějaké potíže s výškoměry slovinskými (s externím displejem), například se občas resetovaly při tvrdším přistání. Ve většině případů bylo možno výšku načíst v počítači, ale zachytil jsem, že pár lidí problém mělo. Nicméně nezdá se to být neřešitelné - už v této fázi bylo bez problémů určitě aspoň cca 90% startů. Celkově si myslím, že se soutěže s výškoměry není třeba bát nijak extrémně.

Z hlediska celkového pocitu ze soutěže a pravidel je to složitější. Dobré je, že pravidla opravdu omezí výšky - i za daného nevalného počasí se létalo pod 200m, penalizace za překročení je krutá. Za optimálního počasí by se určitě výšky ještě podstatně snížily.
Na druhé straně mě ale docela štvalo to, že člověk vlastně vůbec netuší, jak si v letu stojí a to, že třeba proti RCEK hodně odpadá ten přímý souboj. Bylo to typické v prvním kole - letěl Martin a říkal jsem si nic moc, pak jsem letěl já a hodnotil jsem to jako vyložený průser. A pak jsem se podíval na výsledky a s otevřenou pusou jsem zjistil, že ve skutečnost Martin udělal 1000b a já docela dost přes 900b - lidé s delšími časy zkrátka letěli o poznání výše. Příjemné překvapení, ale z hlediska dojmu ze soutěže mě to až tak moc nenadchlo. Navíc se nepříznivě uplatňuje zlom na 200m - pokud jeden pilot letí do 180m a druhý do 190m, tak je rozdíl přijatelných 5b. Jenže jakmile někdo ulétne třeba na pouhých 203m, tak má za tři metry nad 200m devět bodů navíc, což vůbec neodpovídá reálné výhodě a dost to naštve. Při lepším počasí to asi nebude tak zlé, to se všichni budou snažit létat tak maximálně do 150m (i méně), ale když to nosit nebude, tak je potřeba letět k 200m velká a soutěž se popravdě dost mění v loterii. Teoreticky to půjde řešit tím, že se ve výškoměru aktivuje výškový spínač, ale jednak to ve stávajících firmwarech není ošetřeno a velkou otázkou je i to, jak se k tomu bude stavět finální podoba pravidel.  Kolem tohoto asi bude dost rozpaků i v budoucnu.
Celkově si ale myslím, že tato kategorie stojí za vyzkoušení. Přináší to něco nového a zejména při dobrém počasí budeme určitě svědky řady zajímavých letů. Můj závěr je, že bych kategorii všem umírněně doporučil. Mimochodem i moje vlastní létání v Dubnici ukazuje, že se vůbec není nutno bát vyrazit na soutěž s RCEK modelem, nemusí ztrácet nijak moc, za jistého počasí může být proti "velkým ptákům" dokonce i v jisté výhodě.

A ještě odkaz na nějaké fotografie z akce....