Fotky ze závodů 1:18

Jsou na této adrese... Omlouvám se, ale momentálně totálně nebyl čas na nějaké přebírání a úpravy, takže je to jen takový export "jak to vypadlo".

Siesta RCEJ - první dojmy

Se Siestou od Topmodelu jsem sice lehce poletoval už loni před koncem roku, to ale byly spíš jen základní testy funkčnosti, teprve tuto neděli jsem se dostal k čemusi, co už lze označit za první kroky plnohodnotného zalétávání. Jelikož tento model po svém uvedení na trh vzbudil s ohledem na značný zájem o RCEJ docela rozruch, tak možná neuškodí pár poznámek.
K vlastnímu modelu není z hlediska konstrukce co dodat, fotky a popis u výrobce sedí. Já jsem si ji koupil v provedení ARC a potáhl Vliesem, což pokládám za lepší řešení. Na vlastním modelu jsem prakticky nic neměnil, zpracování od výrobce mi přijde kvalitní a byl jsem spokojen. Co se mi ale už tak moc nelíbí je hmotnost - při použití 8xNiMH přeleze o poznání 700g, což už je relativně dost. Uvážím-li, že potah Vliesem by měl být lehčí než fólie (a na ocase mám dokonce tenký Mylar) a že jsem použil malá serva SG50 o hmotnosti cca 6g na kus, tak se obávám, že ARF verze s robustnějšími servy cca 9g už bude mít spíš 800g, což je docela hodně. S LiPOL se to sice srazí o až 100g, ale kostra by se dala zlepšit. Podle mě má nadváhu hlavně trup, gondola je zbytečně robustní a těžká, přitom ale třeba připojení ocasní trubky moc důvěry nebudí. Ušetřit by se ale asi dalo i na křídle. Nicméně když to tak nějak shrnu, tak při použití LiPOL lze říct, že je hmotnost mého kusu vyhovující, naléhavě ale všem doporučuji opravdu šetřit na vybavení - 5-6g serva jsou při 6ti kusech dost na místě!
Co se létání týče, tak jsem zatím moc neřešil stoupavost, Siesta létala s pohonnou jednotkou S400/4,8V s převodovkou Hendrych, ovšem převody a vrtule typu "zrovna mi to takhle sesazené leželo na stole" a optimalizované spíš na můj druhý lehčí model. Nicméně i takto byly výšky za 60s určitě přes 200m, odhadem tak 220-240m, výškoměr teprve svezu, ale asi se moc nemýlím, RCEJ mám od loňských dlouhých ladění dost v oku. To dává dobré šance, že se skutečně optimalizovanou jednotkou by mohly být výšky někam mezi 250-300m reálné. V kluzu se Siesta chová slušně - létá příjemně, díky řízené směrovce se dá udělat zatáčka lépe než u mého starého modelu. Opadání se musí více proměřit, ale ani tady se proti mému současnému modelu moc neliší, což není překvapení - je sice těžší, ale zas má větší plochu. Chování při přistání je velmi dobré. Trochu rozpačitý jsem ale zatím z klapek - Siesta má 4 serva v křídle, ale objektivně se mi nezdá, že by možnost změny profilu po celém křídle něco výrazného přinesla. Možná se dá s naklapkovaným modelem lépe kroužit "na uchu" v házedlovém stylu, ale celkově to není moc propastné. Popravdě mi dokonce vrtá hlavou to, zda by nebylo lépe serva klapek vyhodit úplně, klapky vylehčit a přilepit napevno - asi to sice neudělám, ale námět k úvaze to je...
Kdybych měl udělat opatrné shrnutí (opakuji, že jde o první dojmy a ladění není u konce!!), tak si dovolím říct, že Siesta je zcela jistě použitelná pro soutěžní létání RCEJ. Je ale dost otázkou, zda jsou investice do tohoto poměrně komplikovaného modelu se šesti servy a spoustou programování a ladění opravdu přínosné třeba ve srovnání s mým extrémně jednoduchým loňským modelem (hybrid křídla Q10 a trupu Relax od LS model)...

Malý zázrak anténní techniky

Takhle vznosně bych neváhal označit to "podivné něco" na fotografii... Co to vlastně je? Jde o můj vlastní výrobek vzniklý asi před 11ti lety podle ještě o něco staršího návodu z časopisu DX Revue - o laděnou feritovou anténu na střední vlny. Ten bílý hranol je složen z kusů polystyrénu v kterém se skrývá pravidelně rozložených 9 poměrně velkých feritových tyček. Vše je oblepeno papírovou lepící páskou a natřeno. Zvenku je pak vinutí cívky a ladící kondenzátor, který to dolaďuje. Kenwood neleží vedle jen tak, takto opravdu vypadá příjem - spojení na přijímač je do jeho vlastní malé feritové antény pouze indukční vazbou.
Výsledky jsou až neskutečné - jednak to chytí signálu opravdu hodně, navíc a zejména jde ale o opravdu ostrý laděný obvod, který i levný a jednoduchý RX zvedne z hlediska odolnosti o řád vzhůru. I na mrňavém TH-F7E, který má střední vlny spíš jen jako doplněk večer chytnu i v radiově zarušené Praze v pokoji prakticky na každém MW kanále nějakou stanici, s ohledem na značnou směrovost se dokonce občas na některém kanále podaří poslouchat i dvě stanice zároveň a vybírat mezi nimi směrováním této "krabice". Za léta, kdy se tak či onak věnuji radioamatérskému vysílání a DXingu jsem toho už ubastlil spoustu, mnoho věcí fungovalo, kdybych ale dělal soukromý žebříček, který z mých výrobků mi přinesl nejvíc radosti a jehož výroba byla nejlépe vynaloženým časem, tak by asi vyhrála tato anténa. Na fotce je jasně vidět omlácenost, za ta léta si to užilo své, funkčnost je ale stále perfektní!
Ještě dodávám, že návod by měl být na tomto archivním CD.

Kenwood TH-F7E

Po delší době jsem zase investoval do radioamatérské výbavy - pořídil jsem si ruční stanici Kenwood TH-F7E. Důvody k této volbě? Je dobře začít od konkrétní specifikace požadavků (platí vždy), rozdělit požadavky na ty opravdu kritické a ty pouze doplňkové.
V mém případě to bylo docela zajímavé - primárním požadavkem kupodivu nebylo nic z vysílání, nýbrž potřeba ruční stanice pro poslech leteckého pásma, což mi chybělo při focení leteckých dnů, tuto funkcionalitu jsem na žádné své stanici neměl splněnou. Nicméně o koupi nějakého jednoúčelového scanneru jsem neuvažoval, přeci jen tu byly i doplňkové požadavky. Každopádně jsem chtěl i možnost kontroly modelářských frekvencí a neuškodily ani jiné VKV služby, takže z toho vyšel jasný požadavek přehledového přijímače s dnes standardním rozsahem 0,1-1300MHz. To by celkem splňovalo nějaké Alinco, třeba DJ-X7. Na druhé straně ale cena skoro 4500 korun už se docela blíží tomu, za co lze pořídit stanici schopnou i vysílání v pásmu 144 a 434MHz (případně i PMR), což přirozeně jako koncesovaný radioamatér mohu využít. Tady by se cena posunula někam mezi 5-6 tisíc, našly by se i vynikající přístroje jako třeba Yaesu FT-60 nebo malé Alinco C7E, jsem si dost jistý, že bych byl s oběma spokojen (s každým z trochu jiného důvodu, nejde o přímé konkurenty).
Proč jsem si tedy nakonec připlatil další skoro 3 tisíce na Kenwood TH-F7? Popravdě nakonec asi rozhodl hlavně nejlepší (nebo prozatím řekněme nejvíc vybavený) přehledový přijímač. F7E umí stejně jako řada ostatních přijímat v rozsahu 100kHz-1300MHz, co ale už není tak obvyklé je to, že až do 470MHz je k dispozici i SSB provoz. Toto je výsadou čistokrevných ručních scannerů, které jsou cenově na podobné úrovni, takže by se dalo říci, že je dvoupásmový FM vysílač vlastně zadarmo :-)
Jaké jsou první dojmy? Dá se říct, že si nestěžuji... Přijímač mě popravdě docela překvapil, na VHF a UHF jede podle očekávání, ale na nižších pásmech jsem vlastně nic nečekal, ale třeba na středních vlnách se toto mrně chová téměř rovnocenně s mým starším klasickým komunikačním přijímačem Philips D2935. Špatné není ani chování na KV v SSB provozu - v jistém smyslu jsem byl až zaskočen, že na okenní anténu Scanmaster Nevada byl třeba příjem PSK provozu na 14MHz o něco lepší než na klasickém transceiveru FT-817. Je možné (ne-li pravděpodobné), že s velkou anténou se F7E zahltí zatímco FT817 ji využije, to ale nic nemění na tom, že to co jsem od přijímače očekával je splněno a místy i překročeno.
Co se vysílání týče, tak není co dodat, tam vše jede přesně podle dokumentace, není co vytknout :-)
Přijímač budu dále testovat, ale zatím to vypadá docela dobře.

Drobné změny na blogu

Možná někdo zaregistroval úpravu hlavičky mého blogu spolu s určitými změnami designu atd.
Důvod je prostý - věnuji se i jiným věcem než jen modelařině a bylo by neúnosné udržovat pro každý obor samostatný blog, proto ponechám v chodu jako samostatný pouze blog kolem fotografie a všechny ostatní věci budou zde. Můžete proto očekávat především jisté procento příspěvků kolem radioamatérského vysílání a DX příjmu.

Crack regionálního nastavení 14MZ

Následující post je jen mírně modifikovaná kopie toho, co jsem již dal do jiného diskusního fóra...

Vysílače Futaba 12, 14 i FX40 mají v sobě regionální kódování, které definuje vysílané frekvence a další věci. Moje 14MZ zaslaná z Hong Kongu třeba jela na frekvencích 35,150-35,220, tedy u nás zcela legálních, nicméně jen v omezeném rozsahu. Změna tohoto je blokovaná, ale kdo hledá, najde :-)
Jen orientačně:
Je nutno vyřešit nezávisle vlastní TX i vf díl. TX část práce je dost bezpečná - stačí downgrade firmware a pak se pustí tool, který Futabě utekl pro FX40, pak se to nastaví v menu, následně jde jít zpátky na vyšší firmware, to už region nezmění - toto jde na 14MZ a logicky to musí jít i na FX40, o 12Z/FG nemám tušení. Utilitu hledejte zde...
Ovšem s vf dílem je to náročnější - je nutno ho přidělat na programátor jako EEPROM 93C46 (u mě PonyProg) a pak přepsat pár HEX hodnot. Když mi to po prvním pokusu napsalo "RF internal error", tak jsem se málem po...l. Na druhý pokus to už ale vyšlo - jede mi to 34,950-35,330 a pak standardně 35B pásmo. Podotýkám, že frekvence sedí - ověřil jsem! Toto lze provést s jakýmkoli MZ-FM modulem, tedy se to týká všech Futab 12 a 14. Dokumentace je i pro přestavování modulů na 40 a 72MHz.
Modul TM-14 FASST zatím nemám a asi ho koupím teprve až bude oficiálně v Evropě, takže žádný hack nebudu potřebovat, TX už mám na Europe přestavený... Pro americký modul TM14 není problém předělat evropskou 14MZ/FX40 na region USA, ale pak v ní skoro jistě nepojede modul pro pásmo 35MHz - modul si tedy v USA může klidně koupit ten, kdo chce jít bezezbytku na 2,4GHz a na 35MHz zapomenout, není ale dostupné rozumné řešení pro střídání TM14 a MZ-FM 35MHz
Jinak pro podporu TM-14 se musí nahrát nový firmware, nejsem si jistý, jestli už je i pro FX40, pro 14MZ není problém.

Náhradní baterie do 14MZ

Tak mám zase další knowhow k 14MZ... Objednal jsem u Lindingera náhradní baterii, zvolil jsem celkem přirozeně "third-party" typ. A když mi dorazila, tak jsem málem upadl - zatímco kód originální baterky mi nic neříkal, tak tato "noname" je označená jako NP-F550. To mě trklo a šel jsem hrabat ve skříni - no jasně, je to baterie do videokamer Sony... Takže mám jednak v případě potřeby do 14MZ baterie hned 3, navíc mám od Futaby lepší nabíječ na tyto baterie (ke kameře nebyl a musí se nabíjet v ní), přirozeně lze použít i opačně baterie z 14MZ do kamery :-)
No a přirozeně je tím i jasný zdroj - jde o typ, který najdete třeba na tomto odkazu... Baterie na odkazu je pouze s kapacitou 1850mAh, ale dělají se i 2200mAh, ta která mi přišla od Lindingera je 2000mAh...