Takhle vznosně bych neváhal označit to "podivné něco" na fotografii... Co to vlastně je? Jde o můj vlastní výrobek vzniklý asi před 11ti lety podle ještě o něco staršího návodu z časopisu DX Revue - o laděnou feritovou anténu na střední vlny. Ten bílý hranol je složen z kusů polystyrénu v kterém se skrývá pravidelně rozložených 9 poměrně velkých feritových tyček. Vše je oblepeno papírovou lepící páskou a natřeno. Zvenku je pak vinutí cívky a ladící kondenzátor, který to dolaďuje. Kenwood neleží vedle jen tak, takto opravdu vypadá příjem - spojení na přijímač je do jeho vlastní malé feritové antény pouze indukční vazbou.Výsledky jsou až neskutečné - jednak to chytí signálu opravdu hodně, navíc a zejména jde ale o opravdu ostrý laděný obvod, který i levný a jednoduchý RX zvedne z hlediska odolnosti o řád vzhůru. I na mrňavém TH-F7E, který má střední vlny spíš jen jako doplněk večer chytnu i v radiově zarušené Praze v pokoji prakticky na každém MW kanále nějakou stanici, s ohledem na značnou směrovost se dokonce občas na některém kanále podaří poslouchat i dvě stanice zároveň a vybírat mezi nimi směrováním této "krabice". Za léta, kdy se tak či onak věnuji radioamatérskému vysílání a DXingu jsem toho už ubastlil spoustu, mnoho věcí fungovalo, kdybych ale dělal soukromý žebříček, který z mých výrobků mi přinesl nejvíc radosti a jehož výroba byla nejlépe vynaloženým časem, tak by asi vyhrála tato anténa. Na fotce je jasně vidět omlácenost, za ta léta si to užilo své, funkčnost je ale stále perfektní!
Ještě dodávám, že návod by měl být na tomto archivním CD.
Žádné komentáře:
Okomentovat