Opět k pravidlům RCEJ

Takže situace nám opět o kus postoupila, k dispozici je jak vyhodnocení ankety, která šla na kluby, tak komentář trenéra k jejím výsledkům. Situace přirozeně budí řadu vášní, pokusím se shrnout můj názor na některé otázky. A hned v úvodu varování - zatímco předchozí články na toto téma jsem psal z pozice jednoho z navrhovatelů a tedy se snažil o maximálně objektivní přístup, tak tentokrát půjde o komentář podstatně osobnější :-)

Za velký klad pokládám to, že zjevně nastala velmi široká vůle k zavedení přepočtů a rotace skupin. Sice bohužel asi bez finále, ale beru to ve stylu lepší něco než nic a respektuji to. Chtěl bych apelovat na pořadatele, aby se pokusili vždy zajistit co nejvíc startovišť, čímž si mimochodem zjednoduší práci s rotacemi a soutěž zrychlí. Naopak bych jako soutěžící plně akceptoval, kdyby si pořadatelé dali jako podmínku (klidně i podpořenou v pravidlech), že se je soutěžící povinen přihlásit nejpozději např. 3dny před datem soutěže a pokud to neudělá, tak mu může být striktně odmítnuta účast, zrovna tak budou povinné dvoje krystaly. Přihlášení předem pořadatelům ušetří spoustu práce, kdy nalosování udělají předem, soutěžící to přitom v době internetu nijak nezatíží. Každopádně ale pravděpodobné zavedení přepočtů osobně vnímám velmi pozitivně.

Zajímavá debata je kolem střídavých motorů. Můj osobní názor je, že je to nevyhnutelná cesta. Se čtyřstovkami je sice ze začátku docela zábava (nemyslím ironicky), ale po čase už člověku lezou silně na nervy. Je skutečně trochu absurdní, když model na pohled extradrahé kategorie F5F mám v provozu už druhou sezónu bez sebemenší údržby pohonu (přes 2kW), prostě jak se to namontovalo, tak to funguje a ve srovnání s tím u teoreticky začátečnické kategorie RCEJ dělám po každé soutěže sborku a rozborku převodovky, často i výměnu motoru. Když se navíc ještě starám o syna, tak reálně udržuji 4 pohony - opravdu to nepotěší a v momentu, kdy už jde jen o rutinní létání to není ani v nejmenším zábavné. Modely a pohony mám zoptimalizované velmi slušně, mezi uživateli LiPOL jsem asi došel vůbec nejdále v ČR, ale otevřeně řeknu, že pocit uspokojení z tohoto je prachmizerný. Navíc to ani není nijak levné, co převodovka, to 900 korun a po roce intenzivního létání je Hendrych zralý na repasi, k tomu nějaké shořelé motory - do vyloženě levné kategorie to má dost daleko. V tomto přístupu nejsem ani náhodou sám, lidé co létají RCEJ to často popírají (ostatně včetně mě, tohle je snad poprvé, kdy jsem se vyjádřil takto natvrdo, jinak čtyřstovky spíš hájím, v diskusích si to snadno najdete), ale v osobních hovorech se s vyloženým nadšením pro čtyřstovky moc nesetkávám ani u aktivních RCEJ pilotů (tady se ještě pár výjimek najde), u lidí mimo to už je pak vůbec skoro bez výjimky.

To, že se bude na místě stříďáky zabývat, kupodivu potvrdila i anketa, převaha kladných názorů byla vyšší než bych sám čekal. Otázkou je spíše jak to pořešit. Jako první vypadla varianta létat společně, ale hodnotit samostatně - tady jsem zcela v souladu s většinovým názorem, tohle opravdu nebyl dobrý nápad, je to taková "oblečená-neoblečená princezna Koloběžka". To si zjevně uvědomila absolutní většina lidí z klubů a je to velmi dobře.

Zbývají tedy jen dvě možnosti - buď udělat samostatnou kategorii anebo nechat létat stříďáky a čtyřstovky pohromadě, třeba s nějakým handicapem pro stříďáky. Tady evidentně většinová shoda není, výsledky jsou hodně srovnané. Můj osobní názor je poměrně složitý. Udělat novou kategorii je lákavé, odpadnou jakékoli hádky. Jenže to znamená tříštění sil, v extrému může dojít až k opakování scénáře RCEN/RCEO, kdy se ČR rozpadlo defakto na dvě části, které si každá soutěží jinak (toto není nadsázka!). Pokud bude někdo chtít létat více soutěží, tak patrně bude muset udržovat více modelů, další problém. Soukromě si navíc myslím, že to asi vyhubí čtyřstovky stejně rychle jako jakákoli jiná varianta, lidí přecházejících na BLDC bude až dost a pokud budou pro novou kategorii soutěže (a minimálně jeden nový seriózní pořadatel podmiňující do značné míry organizaci dvou soutěží povolením BLDC už se objevil), tak to bude dost rychlé.

Nechat létat společně sice přináší problém vyrovnanosti výkonů, ale osobně si myslím, že klady převládají. Nikdo nebude tlačen k rychlému přechodu, i kdyby byly teoreticky stříďáky ve větší výhodě, tak mi nic nebrání v tom nechat si současný model na S400 jako druhý náhradní a nechat ho dožít - cenově příjemné. Určitě naroste počet soutěžících, to také není od věci. Naroste pestrost modelů různých koncepcí. Argument proti je asi jen ten, že to patrně bude jistý počet lidí vnímat jako útok na své zvyklosti a může být docela dusno - upozorňuji, že toto beru velmi vážně, nejde ani náznakem o ironii či dokonce výsměch!! Nicméně si myslím, že je to přeci jen mírně nejlepší řešení.

Co se týče definice střídavého motoru a srovnání výkonů, tak bych se osobně držel mého původního návrhu, tedy rozměry třídy 2212 (průměr maximálně 28mm, délka buď 30mm celý motor, ale možná by bylo lépe udat délku části s magnety 16mm), hmotnost maximálně 60g (ale to je spíše formální údaj, při dodržení velikosti s tím nebude problém), vrtule minimálně 10x6 (přeci jen je třeba omezit motory s velkým kv a malým Ri). Dodatečný update z 3.10.: Primárním rozlišovacím bodem by se opravdu měla stát spíše velikost motoru, hmotnost je spíš jen doplněk. Jednak je to v případě sporu kontrolovatelné, stačí motor vyndat a chopit se "šupléry", zatímco u hmotnosti jsou možné problémy s hmotností konektorů, či připájeným reglem (viz i jeden příspěvek v diskusi), hlavně ale velikost je daná zatímco u hmotnosti je určité riziko "čarování" typu vzít větší motor a maximálně osoustružit plášť atd. Navíc jsem již na jeden motor, který je hmotností přesně na hraně a má o poznání delší magnety narazil a výkon je opravdu vyšší. Nejde o změnu proti původnímu návrhu, "velikost 2212" tam byla od začátku, spíš jen o zdůraznění tohoto faktu.

Na základě testů bych stříďákům "naložil" handicap v době chodu motoru jen 45s, startovat tedy budou čtyřstovky i BLDC najednou, ale stříďáky dříve vypnou. Druhý návrh na další redukci velikosti motoru zhruba na třídu 2208 je sice na pohled lákavý (vyšší vyrovnání výkonů) a určitě je reálný, nejde o žádný nesmysl, osobně ho ale nepokládám za až tak šťastný. Vede totiž k většímu riziku další miniaturizace a odlehčení modelů za každu cenu, navíc zkušenosti z jiné kategorie (ESA combat) ukazují, že čím nižší je povolená hmotnost motoru, tím více se balancuje na hraně a je více sporů. Obecnou otázkou v obou případech je, zda by nestálo za úvahu stanovit minimální hmotnost modelu na 450-500g, ale nejspíš je to zbytečná komplikace, mrňavá elektrifikovaná "RC házedla" mají i své mouchy a nejsem přesvědčen, že půjde o nějak masovou koncepci.

To je asi tak vše, co k tomu lze v dané chvíli napsat, uvidíme, jak se situace do budoucna vyvine.

MČR RCEJ Nová Paka

Tak máme za sebou první oficiální MČR a pro mě zároveň vlastně první vyložený neúspěch v tomto roce...

Akce byla sice zorganizovaná v podstatě bezchybně, ale těžkou ránu dostala od toho jediného, co pořadatelé neovlivní, totiž počasí. Bohužel sice krásně svítilo sluníčko (byť byla poměrně zima), ale foukal velice nepříjemný vítr, který byl zejména dopoledne na hranici regulérnosti. Situaci dále komplikovalo to, že letiště Brdo je sice opravdu krásné na pohled, jenže za větru je vzhledem k těsně sousedícímu lesu a řadě kopečků nesmírně turbulentní, což bylo pro lehké modely RCEJ na hranici a často spíš za hranicí možností. V prvním kole jsem sice letěl naprosto bezchybně do velké výšky, ale následně se nedalo dělat vlastně vůbec nic a sedl jsem za cca 5 minut (přistání velmi dobré), o tom, že se opravdu nic moc nedalo dělat svědčí to, že tento výkon byl z celé skupiny nejlepší. V druhém kole to nebylo o nic lepší a jelikož při absenci přepočtů výkon kolem 5ti minut nic neřeší, tak jsem zariskoval a nechal model odletět dále po větru, kde ovzduší vypadalo slibněji. Bohužel se během letu dále rozfoukalo (podle měření p. Nezhyby poryvy výrazně nad 12m/s) a tak jsem se prošel do pole, let za nulu. Model naštěstí bez škrábnutí. V třetím kole jsem si pro změnu vybral kix z vlastní viny, kdy jsem při sledování soupeřů ztratil model z dohledu, sice jsme ho po chvíli zas na obloze nalezli a stačil jsem vybrat a dokonce se v pohodě vrátit na bod, ale čas zkažený, takže pak už mi technické selhání v posledním kole, kdy se mi neroztočil motor a startoval jsem se zpožděním cca 20s, nemohlo nijak uškodit, špatně bych dopadl tak jako tak. Není co dodat, tentokrát propadák, to co mi nezkazilo počasí, jsem si zkazil sám :-( V podstatě si ale nemám co stěžovat, aspoň mám modely nepoškozené, nemálo soupeřů takové štěstí nemělo, trosek bylo tentokrát opravdu dost. Náladu mi trochu napravil syn Martin, který sice zažil šílený rozpad v prvním kole, kdy sedl asi za 2,5 minuty (nejlepší v dané rundě měl mimochodem jen něco přes 4 minuty), ale pak se postupně lepšil a v posledním kole dokonce ulétl maximum. Celkově to vydalo na třetí místo mezi žáky.

Je nutno natvrdo říct, že o vítězství rozhodovalo hlavně štěstí, v každém kole se přeci jen našla nějaká skupina, která měla vzduch o něco lepší a všichni ulétli slušný čas, pilotní umění se tentokrát projevilo hlavně při přistání, kde vyhořeli i hodně renomovaní borci. Za dané situace nezbývá než pogratulovat úspěšným účastníkům, zejména vítěz létal přes svůj mladý věk opravdu dobře, nicméně to, že šlo o extrémní loterii, zastřít nelze.

Naopak lze pochválit pořadatele a poděkovat jim, s počasím nic dělat nemohli a to, co naopak ovlivnit mohli, klapalo když ne výborně, tak alespoň dobře, v tomto ohledu si aspoň já osobně na nic nestěžuji. Ještě malá aktualizace, která pořadatele jistě potěší - kolem ceny "předplatné RCM" se objevily na místě pochybnosti, co vlastně znamená tento sponzorský dar, když je na certifikátu napsáno "rok 2008". Dnes jsem ale do RCM volal kvůli této ceně pro syna a vše je v pořádku a nejde o nic ošizeného - ten kdo dostal jako cenu předplatné opravdu dostane celý rok - čísla 9/2008-8/2009.

Samostatným tématem byla páteční debata o pravidlech, která by stála za samostatný článek. Pocity z toho mám trochu smíšené. Až překvapivě málo diskusí vzbudilo zavedení přepočtu a rotací skupin, mimochodem sobotní dění bylo velmi jednoznačným argumentem pro oprávněnost tohoto požadavku. K tomuto bodu byly jisté dotazy a pochybnosti, ale skutečně bych čekal více rozporů. Podle očekávání bylo kladně přijato výslovné povolení samoměření soutěžícími, tam nebyl proti snad vůbec nikdo. Nejvíc debat pak zcela podle očekávání vzbudily střídavé motory. Na rovinu říkám (a už jsem to napsal víckrát), že v tomto případě řadu argumentů proti respektuji. Na druhé straně je ale i hodně argumentů pro a dost je i zastánců tohoto návrhu, mimochodem mi přišly kladné odezvy i od lidí z klubů, které deklarují, že jsou jednoznačně proti. Nějak k tomu nemám co dodat - jsem sice rád, že vše vypadá na to, že by mohly stříďáky pro příští rok projít, na druhé straně ale pokládám za pravděpodobné, že se budou pravidla ještě dále ladit a nastanou kolem toho další debaty. Jsem ale přesvědčen, že po jistém dalším doladění to bude přínosem, například už jen reálná možnost mít kompletní pohon (motor i regl) za třetinu ceny, než pohon se zpřevodovanou čtyřstovkou jistě zaujme.